U Kadova narazíte v lese nejen na známý viklan, ale i na kamenný čertův náramek či obětní kámen
Obec Kadov na Strakonicku na jihu Čech je proslulá svým viklanem. Třicetitunový balvan, který lze rozkmitat jednou rukou, si dala dokonce do svého znaku. Lesy v okolí jsou ale přitom doslova posety i dalšími zajímavými skalními útvary. A kolem některých z nich vede navíc naučná stezka, jednoduše nazvaná Okolím kadovského viklanu.
Malý a velký čertův náramek a Obětní kámen. To jsou názvy nejmohutnějších kamenných útvarů poblíž Kadova. Čertovy náramky vznikly postupným odvětráváním horniny, takže původní skalka získala podobu hromady balvanů navršených do výšky.
Naopak Obětní kámen je velký kulovitý balvan, na jehož vrcholku se nachází několik skalních mís. I ty vznikly díky erozi, ale lidé je od nepaměti považovali za obětní mísy, o kterých si mysleli, že sloužily k zachycování krve obětí.
Jak to bývá i u dalších podobných míst v Česku, i ke kadovským kamenům se váže řada pověstí. U čertových náramků hraje roli samozřejmě čert, který je vytvaroval, ať už to bylo během přihlížení u sousedských sporů, sázek o lidskou duši nebo na pozadí příběhů o nešťastné lásce. Obětní kámen zase údajně využil jako improvizovanou kazatelnu svatý Vojtěch, který v kraji obracel naše pohanské předky na křesťanskou víru. Znaven řečnickým výkonem pak prý na kameni usnul.
Nejen po zmíněných žulových balvanech, ale i po menších, často bezejmenných kamenech vede naučná stezka Okolím kadovského viklanu. Informační panely přitom upozorňují i na další botanické, zoologické a kulturní zajímavosti v kraji. Stezka je dlouhá šest kilometrů, přičemž dílem zasahuje do Plzeňského kraje, kde se kříží s Naučnou stezkou územím Hradišťského potoka. Ta je podstatně delší, ale třeba pro výlet na kolech je možné obě stezky propojit.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
