Světlušce letos pomáhají i děti z turistických oddílů mládeže

„V České Lípě jsou dva TOMíci - Dakoti a Chippewa. Chippewa jsme my," vysvětlují třináctiletá děvčata Maruška, Áďa a Maruška a pokračují: „Na trému jsme zvyklé. Už jsme párkrát chodily po škole, zatím nic jiného."

„Každoročně děláme dobročinnost. My jsme dlouhé roky prodávali malované kameny na podporu chráněných dílen. Letos jsme poprvé prodávali vlastnoručně smažené táborové topinky na pomoc nemocnému chlapci, to mělo velký úspěch. Pro nás je to jen další krok v dobročinnosti, kterou zařazujeme pravidelně do našeho programu. Děti jsou na to zvyklé a už to i některé vyžadují, protože mají dobrý pocit," vysvětluje vedoucí turistického oddílu mladých Chippewa Zdeněk Šmída.

Dobrovolníci si oblékli trička s logem Světlušky, nasadili tykadla a vyrazili s kasičkou.

„Někdy se stane, že to lidé vidí, přijdou a nemusí se až tak přemlouvat," doplňuje Šmída.

Lidé do kasiček vhazovali peníze. Mezi nimi i jeden z těch, který měl se sbírkou vlastní zkušenost.

„Před deseti roky jsem v Liberci stál taky s kasičkou. Je to správná věc, a když to vidím, tak samozřejmě přidám," říká dárce.

Nikdo z členů turistických oddílů mládeže se nebál zapojit do sbírky pro Světlušku a nikdo z nich nečeká na žádnou odměnu. Jsou rádi, že mohou pomoci. Mezi dobrovolníky z českolipských TOMíků je i patnáctiletý Michal, který bez ostychu procházel městem a oslovoval i svoje vrstevníky.

„Minulý rok jsme tady dělali na hradě Lipý topinky a letos jsme přišli na Světlušku, takže pomáháme takto," objasňuje.

I když to na první pohled nevypadá, je Michal trémista při oslovování kolemjdoucích. „Trému trošku mám. To je samozřejmé," přiznává.

Koupí sbírkových předmětů od dobrovolníků lidé přispívají na pomoc nevidomým a těžce zrakově postiženým dětem i dospělým.