Švédská zeď v Krnově je pojmenovaná podle nepřátel, kteří za třicetileté války obléhali město
Kus staré kamenné hradby s cimbuřím je uprostřed severomoravského Krnova nepřehlédnutelným dokladem dávné historie města. Původní krnovské opevnění bylo budováno už ve 13. století. Bytelné kamenné hradby, široké dva a půl metru, tehdy obklopovaly a chránily území města a na několika málo místech jsou jejich pozůstatky patrné dodnes. Mimo jiné i v blízkosti minoritského kláštera a zámku.
Největší pozornosti se i po stovkách let těší takzvaná Švédská zeď, která stojí západně od farního kostela sv. Martina. Jde o krátký úsek někdejší hradby, na kterou zdejší majitelé zámku nechali v 16. století vybudovat renesanční nástavbu v podobě lunetového cimbuří. Literatura uvádí, že jde o pozůstatek knížecí chodby ze zámku do farního kostela, vybudované v letech 1523 až 1543.
„Byla to část hradeb, na kterou také vycházel kníže se svými hosty a kochal se pohledem na husté lesy kolem Krnova a na Jeseníky,“ doplňuje historik Městského muzea v Krnově Alexandr Michl-Bernard.
Švédská zeď byla pojmenována podle nepřátel, kteří za třicetileté války obléhali město. Odolala i velkému bourání městských hradeb v 19. století, kdy architekti naopak tuto část zachovali a okolí zušlechtili, říká historik: „Inspirovali se dobovou architekturou měst, kdy ta úprava kolem historického jádra měla navodit příjemnou atmosféru a vytvořit zónu odpočinku, kde se lidé za pěkného počasí procházeli a potkávali.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
