Studenti Technické univerzity v Liberci se přihlásili do registru dárců kostní dřeně

Do registru dárců, kteří jsou ochotní nezištně pomoci, se zapsal i student Radek Němeček. Chce takto pomoci Vendy, která onemocněla leukémií loni v prosinci. Ve svém okolí zatím nenašla vhodné dárce krvetvorných buněk.

„První impulz přišel na střední škole, kdy mi bylo 17 a už jsem absolvoval podobnou přednášku, která tady u nás na univerzitě byla. Shodou okolností nás oslovila děkanka textilní fakulty, která nás požádala o to, jestli bychom pro naší spolužačku, bývalou absolventku, neuspořádali nějakou kampaň, která by jí pomohla zachránit život,“ vysvětluje.

Darovat krvetvorné buňky se rozhodlo více než 70 mladých lidí. Gabriela Hošková z IKEMu je za to vděčná. Přece jenom dárci v registru stárnou a kvůli věku nebo zdravotním problémům se vyřazují.

„My dárce nekontaktujeme okamžitě po vstupu do registru dárců, často čekají 5, 10, 15 let, a ti dárci nám vlastně v tom registru stárnou. Tam už je menší možnost, že by si je transplantační centrum k tomu samotnému odběru pro toho pacienta vybralo. Vždy ty mladší buňky mají větší možnost uchycení než ty buňky od staršího dárce,“ říká Hošková.

V menze liberecké univerzity studenti vyplnili dotazníky, promluvili si s lékařkou o zdravotním stavu a pak už šli ke zdravotní sestře, která jim odebrala zkumavku krve. Za sebou už to má i studentka Lenka, která čeká na své tři kamarádky.

„Já jsem se o tom dozvěděla na té přednášce, na kterou nás pozvali na TUL, a podle toho jsem se právě rozhodla,“ popisuje.

Velká část pacientů se uzdraví

Přemýšlet může o tom, jakým způsobem by kostní dřeň darovala, protože existují dva způsoby. „Jelikož se trochu bojím bolesti, tak bych to brala spíš s tou plnou anestezií,“ říká Lenka.

Další studentku mezi dárce nevybrali. „Nechtějí mě, protože já mám lehkou formu trombofílie,“ vysvětluje. Další neuspěla kvůli štítné žláze.

„I když mám pouze lehce sníženou funkci, tak došlo k tomu, že to je autoimunitní a mám vysoké protilátky, takže bych ohrozila toho pacienta, kdybych mu dala svoji krev. Bohužel, nadšení bylo, ale musíme být soudní v tom, jestli by to pomohlo, nebo ublížilo,“ konstatuje.

Podle lékařky z IKEMu Lenky Záhlavové se velké procento pacientů, kteří prodělali transplantaci kostní dřeně, uzdraví.

„Pokud se transplantace podaří, buňky se přihojí, tak mnoho pacientů se do běžného života vrací. Dětští pacienti dospívají, mají děti, vedou aktivní život. Je to opravdu velká radost, když je pacient do života navrácen,“ tvrdí Záplavová.

V českém registru je zhruba 60 tisíc lidí, na celém světě pak 20 milionů.