Štiky, oddíl hradeckých vodních skautů, si chtějí splnit sen a vyrazí v létě s plachetnicí na moře
Dnes zavítali do rozhlasového studia skauti z hradeckého střediska Karla Šimka. Je to 7. oddíl vodních skautů Štiky, kteří mají velký sen vyrazit v létě po moři na palubě plachetnice La Grace. A také nám brzy přivezou do rozhlasu Betlémské světlo, stejně jako každý rok. O tom všem si budeme povídat.
Vítám vedoucí oddílu vodních skautů Renatu Čížkovou, se kterou přišli také Jáchym Machek a Marie Levínská. Tak nám nejdříve představte váš oddíl. Štiky, vodní skauti, takže se věnujete hlavně vodě?
Náš oddíl působí v Hradci asi 14 let a je pravda, že nejvíce vyrážíme na vodu samozřejmě protkáni skautskou myšlenkou. Sdružujeme děti od 7 let až do té doby, co s námi pořád chtějí zůstat, což je nyní stále dlouho. Takže například Mája je s námi v oddíle už 13 let. Sice je už na vysoké škole, ale zůstává u nás.
Takže s vámi někteří vydrží až do dospělosti a stanou se z nich potom vedoucí?
Mája je v podstatě jeden z těch prvních členů, to je jeden z našich největších veteránů.
Správný skaut je hlavně slušný, zodpovědný a samostatný člověk. Tomu se snažíme nejvíc přizpůsobovat náš program.
Renata Čížková, vedoucí oddílu hradeckých vodních skautů Štiky
Kromě vody se tedy věnujete také samozřejmě skautské myšlence. Jaký by měl být správný skaut?
Správný skaut je hlavně slušný, zodpovědný a samostatný člověk. Tomu se snažíme nejvíc přizpůsobovat náš program. Všechno, co děláme, by k tomuto mělo směřovat.
Čtěte také
Zajímají mne i vaše skautská jména, protože skauti to tak mají.
Marie Levínská: Moje skautské jméno je Mája
Jáchym Machek: Já mám přezdívku Písk od mé první výpravy. Naučil jsem se asi dva dny před výpravou úplně nanovo pískat na rty (smích), takže jsem to využíval celou výpravu.
Kolik vás je v oddílu?
V oddíle je nás 28, ale to není vůbec pravda. 28 je jakoby mladších dětí, protože máme oddíl rozdělený do čtyř skupinek, kterým se říká posádky, a v každé posádce je sedm členů. Tak to je těch 28. Ale potom jsou tam ti, kterým už je víc než 15 let a ti mají svoji posádku. Ta už nemá žádné omezení, co se týče počtu členů.
Takže teď je vás tam kolik těch v dospělé posádce?
Marie Levínská: Hodně. Teď je nás tam asi 12. Plus těch 28, takže to už jsme na celkovém počtu 40 členů.
Čtěte také
A jak se k vám mohou lidé dostat? Protože jsem slyšel, že to prý není moc jednoduché, že je to také hodně o štěstí. Jáchyme, jak ty jsi se dostal do oddílu vodních skautů?
Když jsem se já hlásil do oddílu, tak to ještě bylo poměrně jednoduché. To tam bylo něco kolem 15 lidí. Ale teď už to je tedy složitější. Děláme různě i výpravy pro nováčky, kde si vybíráme ty, kteří k nám do oddílu nejvíc zapadnou.
Když jste vodní skauti, tak musíte umět lépe plavat, než všichni ostatní, Májo?
Marie Levínská: Musíme umět plavat, protože kdyby tam byly děti, co plavat neumí, tak by mohlo docházet k různým nebezpečným situacím. Takže je to jedna z podmínek přijetí.
Čemu se věnujete, co se týče vody? Teď je zima, tak se na vodu nejezdí.
Teď chodíme do bazénu, co se týče vody. V zimě jsme skutečně víc v klubovně. Ale dělali jsme také třeba akce jako je sčítání vodního ptactva nebo jiné akce týkající se vody. Také spřádáme plány, jak laminovat novou pramici.
Kde máte vaši klubovnu a je v námořnickém, když jste vodní skauti?
Naše klubovna je v žádané hradecké lokalitě v Malšovicích, když se jde k slepému rameni na řece, tak na začátku takové panelové cesty u fotbalového hřiště. Říkáme jí Štičí vila. Jako všechny naše velké projekty to vzniklo z takového hecu, jestli bychom si nepostavili klubovnu. Různě se shrnuly náhody, že se naskytla příležitost získat jeden domeček z původní hradecké vagonkové kolonie a začalo naše tříleté snažení k tomu, abychom měli vlastní klubovnu.
Naše klubovna je unikátní je v tom, že kromě několika prací, kdy nám pomohli rodiče, dělali vše členové oddílu, tedy děti.
Renata Čížková, vedoucí oddílu hradeckých vodních skautů Štiky
Takže vy jste si ji postavili sami nebo předělali?
My jsme ji nejdřív téměř zbourali, protože onen domek byl ve špatném stavu, takže první práce byly spíš bourací a vyklízecí. Potom nastala fáze, kdy jsme přemýšleli, co s tím uděláme, jak to postavíme. Začali jsme pracovat a unikátní je v tom, že kromě několika málo prací, kdy nám pomohli rodiče, zase dělali vše členové oddílu. To znamená děti od 10 do 18 let.
Čtěte také
Co jste dělali Písku?
Jáchym Machek: Bylo tam vážně spousta práce. Začínali jsme úplně od začátku. Dělali jsme i podlahu a zateplování, s tím asi bylo nejvíc práce. Říkali jsme tomu Doba polystyrenová.
S klubovnou se vám splnil jeden sen. A dalším snem je vyplutí v létě na palubě La Grace. To je replika skutečné lodi z 18. století, pan kapitán Josef Dvorský. Čí to byl nápad?
Marie Levínská: To byl takový nápad z hecu, řekla bych. O tom se už mluvilo docela dlouho, že pojedeme na plachetnici. Nejdřív jsme už před několika lety měli nabídku, že bychom jeli do Polska na plachetnici skautů. Ale tam byly nepříznivé podmínky pro začátečníky, tak to nakonec nevyšlo.
Renata Čížková: Tak jsme si řekli, že bychom chtěli pro začátek něco lehčího.
V současné době napínají hradecké Štiky své síly k shromažďování prostředků pro letní plavbu na plachetnici La Grace. A uvítají hlavně nabídky brigád vhodných pro jejich kolektiv. Více informací o dění ve skautském oddíle: http://stikyhk.skauting.cz
Takže volba padla na La Grace. A chcete se plavit po Středozemním moři.
V okolí Sardinie. Už jsme domluveni s kapitánem Josefem Dvorským, že nás vezme na palubu, pojedeme v srpnu. Máme už loď zarezervovanou loď. Ale teď máme období, kdy se snažíme získat finanční prostředky a děláme všechno pro to, aby to dopadlo. Protože to není samozřejmě zadarmo. Takže vznikají další nápady, jak tyto prostředky získat.
Vy je určitě získáte, když jste si postavili i svoji vlastní klubovnu.
Bude to stát skoro stejně jako ona klubovna.
Na závěr mě napadá otázka, kdy nám do Českého rozhlasu Hradec Králové přivezte Betlémské světlo? Už se na něj moc těšíme.
Renata Čížková: Mája je šéf Betlémského světla pro letošní rok.
Marie Levínská: Betlémské světlo je už v Brně. A do Hradce Králové by mělo přijet v sobotu 21. prosince o půl dvanácté. V rozhlase s ním budeme o půl třetí odpoledne.
Od té chvíle si budou moci posluchači dojít do budovy Českého rozhlasu Hradec Králové pro Betlémské světlo?
Přesně tak. Zase bude v rozhlasovém vestibulu hořet tlustá svíce přes celé Vánoce. A lidé si budou moci přijít připálit.
Na to se moc těšíme. Moc děkujeme za dnešní návštěvu a povídání. Mějte se krásně a přejeme vám krásné Vánoce. Na shledanou.
Na shledanou.
Související
-
Česká příroda volá o pomoc. Skauti ji vyslyšeli a vyráží do Krkonoš bojovat s kůrovcem
Český skaut vyzývá své členy, aby vyrazili do našeho nejstaršího národního parku, pomoci odkorňovat kmeny stromů pokácených kvůli napadení lýkožroutem smrkovým.
-
Kdo je jednou skaut, je jím celý život. Hranice profesí...
Ladislav Stuchlík je šéfem Městského kulturního střediska v Lázních Bělohradě, fotografem, šéfem Bělohradských listů i skautem. Jeho dosavadní životaběh zahrnuje ně...
-
Bobříky už skauti neloví. V Netolicích plní odborky a užívají...
Les, louka, potůček, rybník. Místo dobře ukryté pod strání je jako stvořené pro letní dětský tábor v přírodě. Do Netolic u Sobotky v blízkosti Českého ráje se světl...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
