Skauti mají zážitky, které je učí odpovědnosti a samostatnosti. Vzniká kamarádství na celý život

11. říjen 2018

Přijďte si připomenout, jaké to bylo za totality. Čeká nás hradecká premiéra filmu Skauti bez lilie, doplněná o vzpomínky a živou debatu s Jirkou Koblížkem, vedoucím jednoho ze dvou skautských oddílů, které nepřerušily ani za časů totality svou činnost, a Joskou Novotným, člověkem, který byl jen ve špatnou dobu na špatném místě. 

V kinosále Hvězdárny a planetária v Hradci Králové se v sobotu 20. října 2018 v 17:00 dozvíte, jak se skautovalo za totality.

Vše začalo jedním letním táborem pro 20 kluků ve Velké Británii v roce 1907 a dnes je z toho 150 milionů skautek a skautů po celém světě. Mezi mě patří samozřejmě i skauti z Hradce Králové. Naším hostem je předseda Okresní rady hradeckého Junáka Ing. Tomáš Merta. Dobrý den, vítám vás. Nebo bych spíš měl říct nazdar?
Můžeme říct nazdar.

Tak to říkají skauti. Kolik je vůbec skautských středisek aktuálně v Hradci Králové. Kolik vás je?
V Hradci máme teď kolem 700 skautů. Dalo by se říct, že je to skoro nejvíc v historii, když odmyslíme takové ty poválečné stavy, kdy chtěl být každý skautem. Dohromady máme šest středisek.

Tomáš Merta ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Takže skautům se v Hradci Králové daří.
Skautům se velmi daří. Těší nás zájem dětí, zájem rodičů a vůbec obecně zájem o Junáka.

Co přivedlo ke skautingu vás? Kdy jste poprvé o skautu slyšel? Přivedli vás k němu rodiče?
Ano, mě přivedli rodiče. A bylo to hned v porevoluční době po roce 1989. V březnu začínaly první hradecké schůzky a popravdě musím říct, že mne to tenkrát už chytlo. Měli jsme výborného vedoucího v Josefu Novotném. Zážitky, které jsem do té doby četl jen ve Foglarovkách, jsem najednou mohl zažít na vlastní kůži. To bylo super.

Pro současné děti je skauting asi nejvíc pocit party kamarádů. A navíc je to prostě dobrodružství.
Ing. Tomáš Merta, předseda Okresní rady Junáka v Hradci Králové

Co to pro vás osobně znamená být skautem? Proč by se děti a mladí lidé měli stát skautem?
Myslím si, že je to pro každého trošku něco jiného. Ale pro děti v současné době je to asi nejvíc pocit takové party kamarádů. Protože ve chvíli, kdy jsou ve skautském oddíle a mají kolem sebe kamarády, tak je to kamarádství většinou potom na celý život, pokud ve skautu chvilku vydrží. A nesmíme zapomínat na to, že to je prostě dobrodružství. Děti si vyzkouší věci, které normálně dnes nemají šanci zažít. Když máte třeba bojovou hru v lese, tak sice na počítači je to super, ale v tom lese, když člověk cítí na vlastní kůži chlad, vzrušení, adrenalin, tak je to k nezaplacení.

Když jste mluvil o tom kamarádství, tak to vystihuje i skautský pozdrav. Pravačka a tři prsty. Palec ochraňuje malíček.
Přesně tak. Nejsilnější chrání nejslabšího. Takhle to chodí, tak to máme nastaveno. Většinou se starší skauti rádi postarají o ty mladší.

Kdo je jednou skaut, je jím celý život. Hranice profesí Ladislava Stuchlíka vede bělohradským parkem

Hranice mezi profesemi Ladislava Stuchlíka vede bělohradským parkem

Ladislav Stuchlík je šéfem Městského kulturního střediska v Lázních Bělohradě, fotografem, šéfem Bělohradských listů i skautem. Jeho dosavadní životaběh zahrnuje několik důležitých záchytných bodů. Ke stěžejním patří rodina a nejbližší, pak skauting, určitě však Podkrkonoší s městysem Pecka, s Lázněmi Bělohrad, s legendárním parkem Bažantnice, bělohradský zámek a zámecký park, který se pro Ladislava Stuchlíka dokonce stal osudovým životním místem.

Jak často se scházíte? A jak vůbec vypadá skautský život?
Každé středisko má svoji klubovnu, některé mají třeba dvě. A pravidelně se schází jednou týdně na schůzkách. Ta trvá zhruba jeden a půl až dvě hodiny. Záleží podle toho, jaká je to věková kategorie. A takovým základem skautingu je samozřejmě letní tábor. Máme ještě jeden oddíl, který jezdí stále na tři týdny, ale jinak, už především z praktických důvodů, protože to vedoucí nedávají časově, se jezdí na 14 dní.

Užili jste si letos letní tábor?
Táborů jsme měli letos 14 a myslím si, že všichni přijeli nadšení.

Dětský den na Hradišti 2018

Zajímají mě ony klubovny. S nimi bývá problém, už jsou staré, letité. Jak je to se zázemím skautů v Hradci Králové?
My si nemůžeme stěžovat. Myslím si, že máme klubovny pěkné, daří se nám je rekonstruovat i díky hradeckému magistrátu. Děkujeme za jeho podporu.

Junák byl založen v roce 1907 ve Velké Británii. Jak to bylo u nás v Hradci Králové?
Hradec Králové byl pokrokový v tomto směru. Už roku 1913, ještě před vznikem první republiky, tady byl Antonín Benjamin Svojsík, zakladatel českého Junáka, v Klicperově divadle, kde měl osvětou debatu o Junáctví. O tom, jak vychovávat mládež. Ta přednáška byla velmi úspěšná a na jejím základě tehdy hradecký profesor Tomášek založil první družinku a oficiálně potom i roku 1916 první skautský oddíl hradecký. V Hradci jsme tedy 102 roků s různými přerušeními.

Skauti z Hradce Králové při svém setkání

Spousta osobnosti se zasloužila o hradecký skauting během těch let.
Těch osobností bylo tolik, že bych asi na někoho zapomněl. Tak zmíníme bratra Tomáška jako zakladatele, který bohužel zemřel roku v roce 1918 na španělskou chřipku. Ale potom těch dalších osobností, i světových, které vyrostly dál, bylo hodně.

Samozřejmě byly i roky méně šťastné, v roce 1970 došlo k zákazu činnosti. Ale skauti to táhli dál ilegálně, tajně.
Bylo to velmi těžké období. Pod hlavičkami různých organizací jsme měli dva oddíly, které po celou dobu budování komunismu přetrvaly až do dnešních let. Teď jeden oddíl, který se konkrétně jmenuje Lvíčata, což je přesmyčka z názvu Vlčata, slavil 50 let nepřetržité funkce od svého založení.

Jak se skautovalo za totality

Kdo byli ti, kteří to táhli i za dob totality? Kteří se nebáli a pracovali ilegálně?
Konkrétně to byl Jirka Koblížek, což je člověk, se kterým se i teď setkáme na hvězdárně a budeme si s ním moci popovídat a vyzpovídat ho, jaké to bylo. Má hodně zajímavých historek, většinou humorných, jak ho naháněla StB na táborech. Je to opravdu fajn si to poslechnout.

To bude v sobotu 20. října od 17 hodin v Hradci Králové na hvězdárně. A nebude to jen beseda a povídání s těmito lidmi, ale také hradecká premiéra filmu, který se jmenuje Skauti bez lilie. Co je to za film?
Je to film, který vznikl zhruba dva roky nazpátek a mapuje právě pohnuté období normalizace. Ukazuje příběhy různých lidí, jak se vypořádali s tím, že jim v roce 1970 sebrali co bylo pro ně nejmilejší, skauting. Mapuje jejich osudy. Je tam několik rozličných případů, jsou tam někteří co odešli a naopak také ti, co byli pronásledováni a měli ilegální oddíly.

Film o tom, jak se skautovalo za totality. Sobota 20. října na hradecké hvězdárně a planetáriu od 17 hodin. Přijít může asi každý, koho to zajímá.
Přijít může každý, vstupné je zdarma.

Co vám tedy osobně pane Merto do života skauting dal?
Nejvíc si cením kamarádů. Jsou to lidé, když jim zavolám, tak se kdykoliv na ně můžu spolehnout. Vím, že mě nenechají ve štychu. A naučilo mě to odpovědnosti a samostatnosti. To jsou největší hodnoty, které mi skauting dal.

Čtěte takéSkauti z Hradce Králové

Krása. Moc děkuji. A kdyby někdo z našich posluchačů měl doma nějaké ratolesti, které by chtěli dostat od počítačů a mobilních telefonů, tak je mohou přivést k vám. Já jen připomenu, že těch středisek je v Hradci Králové šest. Středisko Karla Šimka, středisko Kukleny, Svatého Jiří, to je Nový Hradec Králové.
Ale zároveň také mají pobočku na Pouchově a v Lochenicích. Želivák, Rybárny a středisko Rotunda.

Tomáš Merta a Jakub Schmidt ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Tak všechny zveme a přejeme pane předsedo, ať se Junákovi a českému skautingu do cesty už nikdy nic v budoucnosti nepostaví.
Děkuji za přání, budeme doufat.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.