Status Quo: The Wanderer
Osmdesátá léta mají v populární hudbě příchuť tance a pozitivních melodií. Vraťme se do roku 1984. Tehdy slavila velký úspěch britská skupina Status Quo, hrající kupodivu jen a pouze styl boogie.
Se stylem boogie jsou britští Status Quo dnes už legendou. Boogie má své kořeny ve způsobu hry kytarových blues především v Texasu začátku 20. století. V mnoha nálevnách čtvrti South Side v Chicagu znělo později i od klavíristů, kteří museli návštěvníky bavit krátkými, často i zpívanými výstupy a vtipkováním. Boogie je původně černošská hudba, v padesátých letech pomohlo ke vzniku rokenrolu. Pro britskou skupinu Status Quo je boogie jediným stylem, který hrají.
V roce 1984 bodovali v žebříčcích s písní Wanderer. Je charakteristická svým chytlavým riffem a tanečním rytmem, což jsou typické prvky pro styl boogie rocku, který Status Quo proslavil. Píseň vypráví příběh tuláka, který cestuje z místa na místo a neustále hledá nové zážitky, což rezonuje s volným a nezkrotným duchem rock and rollu. Píseň "The Wanderer" tak zůstává jedním z příkladů umění skupiny Status Quo převzít klasickou skladbu a dát jí nový život prostřednictvím jejich charakteristického zvuku, píseň totiž pochází už z roku 1961 od zcela jiného autora.
Jsem typ chlapa, který se rád toulá. Nikdy nejsem na jednom místě; putuji z města do města. A když zjistím, že se zamiluji do nějaké dívky, nasednu přímo do toho svého auta a projedu se kolem světa Protože já jsem Poutník, zpívá britská skupina Status Quo spojená se stylem boogie rock.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.