Stát chce vydat pozemky na Frýdlantsku Polákům, obce jsou proti

Strategii státu se hejtmanovi, starostce Bulovky a starostům Chrastavy, Horní Řasnice a Heřmanic snažila vysvětlit náměstkyně ministra vnitra Jana Vildumetzová.

„Vytipovali jsme větší část pozemků. Týká se to dalších krajů – Moravskoslezského, Pardubického, Olomouckého a Královéhradeckého. Ale pokud se nám nepodaří vyřešit církevní restituce, z objemu 150 hektarů to bude 50 hektarů. A pokud se to podaří, bude to pouze 10 hektarů.“

Starostové obcí – kromě Heřmanic, které s vydáním tří hektarů už v minulosti souhlasily – jsou proti. Starostka Bulovky za nezávislé Romana Šidlová argumentuje například blízkostí budov, ztrátou pastvin nebo nedostatkem vody.

„V důsledku letošního sucha, těžby v dole Turów a větrných polí u nás došlo ke klimatickým změnám. Dříve tam bylo deštivo a teď je tam sucho. Potřebujeme chránit zdroje pitné i užitkové vody,“ zdůrazňuje.

Dluhy pocházejí z roku 1958, kdy se Praha a Varšava dohodly na konečném vytýčení státních hranic. Napřímením hranice došlo ke změně jejího průběhu, a Poláci tak přišli o 368 hektarů. Chtějí je proto zpět. Finanční vyrovnání polská strana už dříve odmítla.

Starosta Horní Řasnice Radek Haloun za nezávislé zase nechápe, proč stát vytipoval celou třetinu území na Frýdlantsku.

„V roce 1958, když se rovnaly státní hranice a vznikaly tyto dluhy, tak nevznikaly na našem, ale na ostravském a náchodském území. Nevíme, proč by se to mělo dotýkat Horní Řasnice a Libereckého výběžku,“ upozorňuje.

Obce mají do dnešního dne čas se k návrhu ministra vnitra vyjádřit. O stanoviska žádá i ministerstva průmyslu a životního prostředí.