Slavný rukopis a Dvůr Králové nad Labem jako na dlani. To nabízí věž kostela sv. Jana Křtitele
K oblíbeným zastavením na Městském památkovém okruhu ve Dvoře Králové nad Labem v Královéhradeckém kraji patří gotický kostel svatého Jana Křtitele s 64 metrů vysokou dominantou vyhlídkové věže, třemi funkčními zvony, s rukopisnou věžní kobkou a s tajemnými příběhy z historie města i kostela.
Pokud vás zajímají duchovní prostory, památky, historie, architektura a umění a také nadhled nad městem a krajinou, pak jste našli to pravé. Dnešní gotický děkanský chrám svatého Jana Křtitele na náměstí Republiky byl vystavěn na místě původního románského kostelíka. Ten byl dvakrát přestavěn a rozšířen. Dnešní podobu získal kostel v 90. letech 19. století. Kostelní věž byla přistavěna roku 1644 a roku 1894 byla zvýšena na nynějších 64 metrů.
Ve věži kostela visí tři zvony. Největší pochází z roku 1505 a jmenuje se sv. Jan. Další zvon zvaný „Umíráček“ je z roku 1508 a třetí „Čapek“ (podle radního Čapka, který zvon zaplatil) nebo také „Poledník“, z roku 1540. Kromě zvonů odbíjí čas i novodobý hodinový stroj, jehož zvuk je slyšet každou čtvrthodinu. Při výstupu na věž je možné si zblízka prohlédnout jak zvony, tak i hodinový stroj. Což samo o sobě patří k nevšedním zážitkům.
Rukopisné pozdvižení ve věžní kobce
Po vstupu do věže vás schodiště zavede na kostelní kůr, kde je pokladna a také možnost prohlédnout si interiér kostela z výšky. Kromě toho zde můžete vejít do klenuté kobky kostelní věže, které se říká „rukopisná“. Ta sloužila jako městská pokladna k uložení městských a sirotčích peněz i privilegií daných českými králi městu, cenností kostela i bohatých měšťanů a měšťanek.
Roku 1817 právě tady Václav Hanka z Hoříněvsi „objevil“ Rukopis královédvorský a tím ve své době výrazně ovlivnil atmosféru národního obrození a zapsal město do českých dějin.
Na čelní zeď někdejšího trezoru namaloval v roce 1933 akademický malíř Rudolf Adámek červený nápis se dvěma překříženými zelenými ratolestmi: „Léta Páně 1817 na Den svaté Ludmily objeven je v této kobce Václavem Hankou Rukopis královédvorský.“
Písemnost je opředená mnoha pověstmi a dohady a dosud se vedou spory o tom, kdy byla vytvořena, kým a kdo byl vlastně jejím prvním nálezcem. V knize Václava Petery (1892–1964) Géniové církve a vlasti je možné najít tento zápis: „Pankrác Borč, fundatista v Kuksu, nar. Králův Dvůr nad Labem 1791, vysv. 1814, +3/I.1824, přispěl hlavně, že rukopis Králodvorský šťastně nalezen.“
Originál rukopisu dnes ve věžní kobce neuvidíte, protože ten je natrvalo uložený v depozitáři Knihovny Národního muzea, kde Václav Hanka pracoval a jemuž originální dílo věnoval. Podívat se ale ve dvorském kostele můžete na jeho repliky.
Šaty pro Pannu Marii a byt věžníka
Po vystoupání sto osmdesáti dvou schodů od paty vyhlídkové kostelní věže se dostanete do bytu pověžného v ochozovém patře. Věžník hlídal město před požárem a před nepřítelem, ale oznamoval také čas, a to tak, že tloukl počet hodin dřevěnou palicí na zvon Poledník. Potom z ochozu zatroubil na lesní roh, ohlásil počet hodin a zazpíval: „Odbila dvanáctá hodina, chval každý duch Hospodina. Dones vodu, uhas oheň, aby nebyl městu škoden.“ Tento text obměňoval s každou hodinou.
V roce 1919 byla služba strážného zrušena a věžníkovi zůstala hlavně funkce kostelníka a zvoníka. Posledním pověžným ve Dvoře Králové nad Labem byl Prokop Zmrzlík. Z věžního bytu se jeho rodina odstěhovala v červenci roku 1945 a nábytek byl v roce 1982 vystěhován do Městského muzea Kohoutův dvůr.
V někdejším nejvýše položeném bytě ve městě je dnes expozice, která odkazuje i ke zdejšímu mariánskému kultu, spjatému se záchranou města před Švédy. Kostel svatého Jana Křtitele se proto stal i významným poutním mariánským místem. Souvisí s ním také socha Panny Marie s Ježíškem, která zdobí hlavní oltář.
Ke zdejšímu kultu vděčnosti patřilo i šití šatů pro sochu Panenky Marie. Darovaný plášť a další oděvy, které ušily královédvorské měšťanky během staletí, se dodnes uchovávají. Prohlédnout si je můžete právě v bývalém bytě pověžného. Jedny z nich prý věnovala v roce 1743 česká královna Marie Terezie.
Když vyjdete na vyhlídkový ochoz kostelní věže, čeká vás krásný výhled do okolí. Na obzoru uvidíte vrch Zvičinu, na opačné straně můžete zahlédnout siluety hospitalu Kuks. Na sever se nabízí působivé historické jádro Dvora Králové nad Labem jako na dlani, obdivovat můžete třeba věž Šindelku, budovu gymnázia, Hankův dům nebo Záleský vrch.
Prohlídky vyhlídkové věže a kostela, v němž zahlédnete i zbytky románských základů, jsou v červenci a v srpnu možné každý den kromě pondělí od 9.30 do 12.00 a od 14.00 do 16.30 hodin. V neděli je otevřeno jen odpoledne od 14.00 hodin. Po předchozím objednání se tam ale můžete vydat i jindy v roce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
