Skokani na lyžích v létě trénují na můstcích s umělou hmotou

Sluníčko svítí, teplota sahá až někam k pětadvaceti stupňům celsia, ale na ještědských skokanských můstcích je i v tomto období poměrně živo. Teď tu totiž absolvují jeden ze svých letních tréninků dorostenci z nedaleké Desné.

A jeden z nich se právě spouští z nájezdového okna, najíždí v keramické stopě. A potom se odrazí, plachtí vzduchem - průběh tedy zatím podobný jako v zimě. Jenže poté v telemarku dopadá na zelený povrch tvořený umělohmotnými doškami.

„Skluz, když je umělá hmota mokrá, je podobný jako v zimě. Takže skokani ani nějak nevnímají, že by skákali v létě nebo v zimě. V létě naopak hmota ještě trošičku víc vede,“ vysvětluje trenér klubu JKL Desná a sám bývalý reprezentant v severské kombinaci Patrik Chlum, že je rozdíl mezi letním a klasickým zimním skákáním minimální.

Ostatně, úplně stejná je i skokanská výbava. „Používají se na to skokanské lyže ze zimy. Akorát že se v létě trošičku víc opotřebovávají, takže na zimu se buďto přebrušují, nebo se používají úplně nové,“ doplňuje.

Umělý povrch prý bolí méně

A co víc, umělá hmota je navíc bezpečnější. Když se totiž skokana zeptáte, na jakém povrchu ho víc bolí případný karambol, odpoví takto. „Samozřejmě na sněhu, když je to zmrzlé, tak to víc bolí. Na hmotě to tolik nebolí. Když je to postříkané vodou, tak to nebolí tolik, jako když to je suché. Když je to suché, tak to spálí,“ říká šestnáctiletý Jakub Zemek.

Aby se tedy skokan nespálil, ale hlavně aby mu to, jak se říká, nedrhlo, spotřebuje se na jednom tréninku na umělé hmotě několik hned litrů vody. To je práce pro správce areálu - v případě ještědských můstků pro Ladislava Jiráska.

„Hmota musí být furt mokrá, musí se stále kropit. Na nájezdu se jim pustí voda, ta tam musí téct stále, aby měli v keramické stopě skluz. A taky se furt seká trávník a musí se pořád kropit,“ dodává Jirásko.

Právě na nakrátko střiženém trávníku totiž skokan dojíždí a brzdí. Můstků s umělou hmotou ale není v České republice mnoho. Třeba ten s konstrukčním bodem 120 metrů - na takhle velkém můstku se v zimě nejčastěji závodí ve Světovém poháru - je pouze tady na Ještědu.