Sklárna v Harrachově těží z turismu. Janovské sklárně se to ale zatím nedaří

Harrachovská sklárna si na nezájem turistů stěžovat nemůže. I proto, že kromě pracujících sklářů si můžou prohlédnout brusírnu, parní turbínu nebo pozůstatky kamenného mlýna.

Z Českých Budějovic na týdenní dovolenou přijela i paní Kateřina Dvořáková: „Vidět na vlastní oči, co je to za práci, než vznikne jedna sklenička, vede člověka asi k větší úctě. Potom, když tu skleničku zvedne a uvědomí si, co vše za tím je.“

Nejvíce táhne sklárna, ukazuje pece a skláře pracující na zakázce pro americký trh její majitel František Novosad:

„Máme rádi studené a deštivé léto a teplou a deštivou zimu. Když prší, nemohou se turisté procházet po horách a přijdou k nám. Tak třeba teď ve čtvrtek jsme měli objednáno 6 autobusů a přijelo dalších 10.“

Nejčastěji jezdí Němci, Poláci a Rusové. V posledních letech se naučili jezdit i Češi, celé rodiny. Devítiletá Julie z Ostravy tu byla poprvé a hned se jí podařilo vyfouknout si skleněnou kouli. Chtěla by se pokusit i akvárium.

Turisté přinesou sklárně ročně miliony korun.

Janov nad Nisou je sice mimo trasy, přesto doufá

O sklárnu v Janově nad Nisou, která je od Harrachova vzdálená zhruba 50 kilometrů se ale podle majitele Petra Krátkého turisté nezajímají. Prý je mimo turistické trasy.

„Musím být počtář. To znamená, nebudu dělat nic, co se netýká toho, aby to fungovalo. Nejsme tak bohatí, abychom mohli něco takého tvořit. Všude jinde na světě, kdyby měli takovou technologickou historii jako my, tak jsou všude stezky. To je jedna rarita vedle druhé. Tady to nikoho nezajímá.“

I přesto do budoucna plánuje, že by si turisté mohli sklárnu prohlédnout, spolu s unikátní generátorovnou, která jí v minulosti vytápěla.