Rakousko-Uhersko: Svorníkem nově vzniklého státu byla postava císaře a tři společná ministerstva
Žádná část habsburské říše se nebouřila proti vládě tak často jako Uhry. Revoluce z let 1848–49 probíhala v Uhrách dost divoce, Maďaři Habsburky svrhli a vyhlásili republiku, naopak příslušníci nemaďarských národnosti se přidávali na císařskou stranu. Povstání však bylo o rok později u Világose rozdrceno.
O deset let později, po bitvě u Solferina, se však situace změnila, byl obnoven parlament i ústava. Uherským představitelům to však nestačilo a bylo zahájeno vyjednávání mezi Vídní a maďarskými elitami o plném rakousko-uherském vyrovnání. Ke zdárnému konci přispěly i velmi dobré vztahy mezi císařovnou Alžbětou a Gyulou Andrássym, hlavním uherským vyjednavačem a její láska k Uhrám vůbec.
8. června 1867 se tedy Rakouské císařství změnilo na Rakousko-Uhersko. Svorníkem nově vzniklého státu byla postava císaře. Společná byla také tři ministerstva: války, financí a zahraničí. Další záležitosti si každá část monarchie řešila sama. Vyrovnání ve svých důsledcích ale značně ztížilo cestu k dalším reformám monarchie, například k vyrovnání rakousko-českému.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
