Radka Fišarová: Zpívat francouzsky a neumět ten jazyk, mi přišlo jako podvod

„Na začátku všeho byla country,“ prozrazuje zpěvačka Radka Fišarová. Narodila se do hudební rodiny, kde už sestra hrála na kytaru, banjo nebo mandolínu, takže velmi brzy vznikla rodinná kapela Fišle. „Později už ale přišla moje kapela Auris, a pak muzikál.“

Kariéru odstartovala Evita

V pouhých 20 letech dostala nabídku zpívat Evitu ve stejnojmenném muzikálu a role se zhostila parádně. Vstoupila do showbyznysového povědomí a brzy před ní stála nová výzva – ztvárnit Edith Piaf v připravovaném muzikálu Edith – vrabčák z předměstí. S francouzskou šansoniérkou ji dokonce pojí stejný den narození „Ten šanson bylo úplně něco jinýho, do té doby jsem Edith Piaf ani neznala. Beru to jako osudovou záležitost. A jako ona říkám: ‚Ničeho nelituji‘.“

Kvůli roli musela upravit i styl hlasového projevu. „Musela jsem ten hlas pokřivit, není to úplně moje barva, ale za těch 23 let už si hlasivky zvykly. Spíš je náročné střídat můj rejstřík s představením Edith.“

A aby bylo její podání ještě uvěřitelnější, začala se učit francouzsky. „Zpívat francouzsky, aniž bych ten jazyk uměla, mi přišlo jako podvod a začalo mi to strašně vadit. Takže jsem se ho začala učit. Plynule určitě nemluvím, za 20 let jsem asi u 15. lekce,“ usmívá se zpěvačka. A co říká na to, že šansoniérky jsou zařazovány spíš za poněkud ‚zvláštní‘ ženy? „Jsou stejné jako ostatní ženy, je to pěvecká disciplína a určité hudební vyjádření. Stejně niterný dokáže být i jiný hudební žánr. Je to jen jiný způsob cesty,“ myslí si Radka Fišarová.

Bakalářskou práci napíše po premiéře

Ač prozradila, že byla jako dítě ve škole velmi upovídaná, je vyloženě studijní typ. Dobu pandemie využila k dalšímu rozvíjení své osobnosti. „Velké mezery jsem měla v účetnictví, tak jsem si udělala kurz účetnictví,“ překvapuje. „Pak jsem se chtěla dovzdělat v něčem pro radost, tak jsem si udělala kurz počítačový grafiky. Moc mě zajímají děti a mám blízko k nadační činnosti, tak jsem si udělala kurz asistenta pedagoga a rok jsem jako asistent pedagoga působila na základní škole. Pak jsem si řekla, že bych mohla opravdu vystudovat nějakou školu a andragogika mi přišla jako dobrá volba,“ vyjmenovává zpěvačka, kterou čeká premiéra muzikálu Okno mé lásky. „Po premiéře se vrhnu na bakalářku na téma Vzdělávání rodičů v rodičovství.“

Děti ji neustále překvapují. „Byla jsem mezi deváťáky a velmi věřím nastupující generaci. Sice každý říká, jak jsou pořád na počítači, ale to je přece i náš výsledek. Mají v sobě obrovskou sílu a drive a vidím v nich světlo a budoucnost. Myslím, že naopak my jim hodně dlužíme. Na děti je dnes obrovský tlak.“

Jaká je ona jako rodič? Věnuje se i vlastní autorské tvorbě a její prvotina se jmenovala Housenka. Zajímavé poselství a příběh vyjadřuje také její nové CD s názvem Krámek s nadějí. Poslechněte si v pořadu Alex a host.