První závod Velké pardubické se jel o 8 tisíc zlatých. Trasa i typy překážek se v čase různě měnily
Kořeny jednoho z nejstarších a nejtěžších dostihů kontinentální Evropy můžeme vystopovat v roce 1842. Tehdy se v Pardubicích poprvé závodilo s terénními překážkami.
Po vzoru anglických parforsních honů, tedy lovů na koních se psi, dostih uspořádali hrabě Oktavián Kinský spolu s knížetem Fürstenbergem a hrabětem Ugartem. Oficiální závodiště vzniklo v roce 1856.
Čtěte také
Pro další inspiraci se hrabě Kinský s přáteli vypravili do Liverpoolu, kde byli svědky Velké národní. Po jejím vzoru pak vytvořili podobné podmínky v Pardubicích a 5. listopadu 1874 se mohlo prvních 14 koní a jezdců řadit na start prvního ročníku Velké pardubické. Utkali se tehdy o 8 tisíc zlatých. Získal je anglický jezdec George Sayers s francouzským hřebcem Fantomem.
Trasa i typy překážek se v čase různě měnily. V současnosti má dostih 31 překážek a měří 6900 metrů. Nejobávanější překážkou je Taxisův příkop, který byl kvůli smrtelným úrazům koní zmenšen. Upravovaly se i další překážky, aby se zvýšila bezpečnost koní i jezdců.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
