Přírodovědcům z liberecké ZOO se podařilo objevit loskutáka, o kterém se už roky soudí, že vyhynul

6. srpen 2015

Ochránci z liberecké zoologické zahrady objevili v Indonésii loskutáka niaského. Na tom by nebylo nic tak zvláštního, kdyby tohoto ptáka nepovažovali přírodovědci už několik let za vyhynulého. Týmu z Liberce se podařilo dokázat, že největší a nejvzácnější z loskutáků ve volné přírodě ještě žije, jde už ale jen o několik málo kusů. A tak je potřeba je začít co nejdřív chránit - třeba vybudováním ptačí rezervace a národního parku.

„My se snažíme na ostrovech jihozápadně od Sumatry mapovat ptáky, jejich velikost a DNA na jednotlivých ostrovech a porovnat je s těmi ze Sumatry, pod kterými jsou nyní klasifikováni. Jakmile se nám podaří dokázat, že jde o jiné poddruhy nebo dokonce druhy, budeme je moci intenzivněji chránit,“ vysvětluje zooložka Tereza Švějcarová.

Právě při pozorování druhů ptáků přišla spolu s kolegou geologem a ochranářem Tomášem Ouhelem na to, že loskuták niaský není vyhynulý. Mnoho ostrovanů ho ale chytá a prodává bohatým domorodcům, kteří mají loskutáky jako my psy a kočky.

„Loskuták niaský je největší ze všech loskutáků, perfektně umí imitovat lidskou řeč i třeba zvuky projíždějící sanitky. Je jich ale v přírodě tak málo, že není možné, aby je lidé dál v takovém množství chytali a měli je doma,“ popisuje Tomáš Ouhel.

Loskuták niaský byl znovu objeven ve volné přírodě

Jak doplňuje Tereza Švějcarová, jde také o prestiž – čím méně ptáků v přírodě je, tím je cennější takového ptáka vlastnit.

Vědecký tým liberecké ZOO se snaží pytlákům v Indonésii vysvětlit, že nelegální obchod se zvířaty není jedinou možnou obživou.

„Budeme se snažit sehnat co nejvíc peněz a těch chytačů a těm nabídnout práci na správě ptačích rezervací, které bychom chtěli na ostrovech vytvořit,“ prozrazuje plány do budoucna Tomáš Ouhel.

Do národního parku a do rezervací by jezdili turisté, což by přineslo ostrovům peníze. A navíc také to, že už nebudou z přírody mizet vzácné endemity. Do parku by podle Tomáše Ouhela jezdili hlavně takzvaní pozorovatelé ptáků.

„V Anglii i v Americe je opravdu velice častým hobby bird watching, tedy pozorování ptáků. Jsou celé rodiny, které vyrážejí ven, když začíná migrování ptáků. Existují také velké skupiny lidí, cestujících po světe a odškrtávají si ptáky, které viděli. Ve chvíli, kdy se nám podaří vyčlenit další druhy, donutíme je, aby znovu vyrazili na ostrov Nias a okolní ostrovy ,“ uzavírá Tomáš Ouhel.

autor: sas
Spustit audio