Přehrada v Krkonoších zůstává v plánech na stavby vodních děl v Česku

17. březen 2011

S budováním nové obří vodní nádrže v západních Krkonoších stále počítá ve svých plánech ministerstvo zemědělství. Pokud by se přehrada skutečně postavila, voda by zatopila část Kořenova i Rokytnice nad Jizerou a Harrachov by prakticky odřízla od zbytku České republiky.

Toto téma se ale objevuje pravidelně už dlouho. Záměr vystavět na Jizeře v Krkonoších velkou přehradu je totiž z roku 1988 a vychází z plánů ještě starších.

Existují dokonce fotky z roku 1957 s popisem přehradního profilu v místě osady Vilémov, dnešní součásti Rokytnice nad Jizerou. Vodní plocha podle těch dodnes existujících záměrů by se měla od tohoto místa táhnout až k dolnímu Kořenovu.

Místním to komplikuje život. Především tím, že by se v této lokalitě měly stavět jen dočasné objekty. Mezi ty sice patří třeba i rodinné domy, ale na druhou stranu budujte dům někde s vidinou toho, že jednou, třeba za 50 let, někdo přijde a řekne vám, že se musíte vystěhovat.

Vniveč by také přišly třeba peníze investované teď tady do cyklostezek. K obcím, které s tím tedy nesouhlasí se pravidelně přidávali vždy ochranáři přírody s tím, že záměr budovat obří přehradu v Krkonoších považují za naprosto nesmyslný. Také Krkonošský národní park k tomu v minulosti dával stanovisko, že jde o ekologicky cenné území.

Podle ministerstva zemědělství, které s přehradou ve svých plánech do budoucna počítá, se teď rozhodně žádná stavba nepřipravuje. Navíc stát na ni ani nemá peníze. Pokud by se na tom něco změnilo, měli by důležité slovo při rozhodování místní lidé - tedy obce i Liberecký kraj, který ale vodní dílo musel zahrnout do svého územního plánu. Podobných hypotetických přehrad má ministerstvo ve svých plánech na území České republiky mnohem víc.

Má jít jen o jakési hájení území, kde by se přehrady stavět daly. Vychází se z toho, že Česká republika by se v dlouhodobém horizontu měla připravit na možné klimatické změny. Podle některých scénářů by totiž odtok vody z našeho území za několik desítek let měl klesnout až o 40% a pak by bylo žádoucí vodu víc zadržovat než jak to děláme teď.

autor: leš
Spustit audio