Pozorování Perseid i přednáška o focení hvězd. Sobota na Jizerce bude pestrá

10. srpen 2018
Perseidy

Společné pozorování meterorického roje Perseidy letos astronomové pořádají v osadě Jizerka, která patří mezi místa nejméně zasažená světelným znečištěním. Celodenní sobotní akce bude spojená  s přednáškami pro veřejnost a workshopy.

Meteorický roj Perseidy bude mít maximum z neděle na pondělí 13. srpna, program nv osadě Jizerka se ale koná už v sobotu 11. srpna. Uvedl to Pavel Suchan z České společnosti astronomické (ČAS).

Jizerská oblast tmavé oblohy patří v Česku mezi nejlepší místa, kde se dají meteorické roje i jiné úkazy na obloze pozorovat. Perseidy jsou viditelné již od 17. července a podle Suchana se i noc před maximem vyznačuje velkým množstvím meteorů. "Akce je v sobotu a v noci na neděli, aby byla přístupná i těm, kteří nemají právě dovolenou," řekl Suchan.

Sobotní odpoledne vyplní přednášky o Slunci, o zajímavostech letní oblohy a od 20 hodin také o omylech v astronomii. Kromě toho zástupci ČAS a Muzea Jizerských hor připravili workshop o tom, jak vytvořit co nejlepší astronomické snímky za použití skromné techniky, nebo divadelní představení pro děti.

Podmínky pro pozorování Perseid budou podle odborníka letos ideální. „Viditelnosti občas může uškodit třeba svit Měsíce, ten ale tentokrát bude den po novu a nebude rušit. V tomto smyslu je to rekordní rok, až v roce 2023 budou zhruba takto srovnatelné podmínky,“ popsal Suchan.

Jizerská oblast tmavé oblohy patří mezi několik málo lokalit u nás, které nejsou znečištěné světlem z měst. Kromě tohoto pásu na pomezí ČR a Polska jsou podobná místa ještě v Beskydech a v okolí Manětína na pomezí Karlovarského a Plzeňského kraje. Pro pozorování Perseid se hodí místa s rozhledem na všechny strany, meteory se objevují náhodně po celé obloze.

Svůj název Perseidy mají od souhvězdí Perseus, z něhož při pozorování ze Země zdánlivě vylétají. Ve skutečnosti jsou to prachové částice z komety 109P Swift-Tuttle, která se naposledy přiblížila ke Slunci v prosinci 1992. Částečky menší než zrnka písku vstupují do atmosféry rychlostí až 59 km/s a shoří dříve, než mohou dopadnout na povrch Země. Při průletu atmosférou se jasně rozzáří, takže vypadají jako "padající hvězdy".

Spustit audio
autor: Michal Balák|zdroj: ČTK