ZDENKA Z PRAJZKÉ|JÁ,BÁBA ZAPOMĚTLIVÁ NEJVĚTŠÍ KONIČEK V UVOZOVKÁCH JE MŮJ 2LETÝ JEDINÝ VNOUČEK DOMINIK.JE TO MOJE ZLATIČKO DĚKUJÍ SNAŠE A SYNOVI I KDYŽ NEMOHLI MÍT VLASTNÍ DĚTI TAK DMINIČKA MAJÍ V PĚSTOUNSKÉ PÉČI. Z DOMČOU ZPÍVÁME ,TANČÍME ČTU MU POHÁDKY A POSLOUCHÁME PÍSNIČKY .A NA PROCHÁZKU CHODÍME S EJMINKOU.ŠKODA ŽE BYDLÍ AŽ V BRNĚ.KDYŽ MY MÁME SPOLEČNÉ KONIČKY ZDENKA
honza|dobrý večer,
od loňska jsem se začal věnovat řezbařině a rozdávám betlémy za darmo a dostal jsem do konce pochvalu od řezbáře z náchodska se kterým si doisuju a je to moc hodný člověk
přeji vám krásné předjaří a mějte se všichni krásně
honza pardubice
zdenka z prajzké|Pěkný večer .Múj největší koniček je hudba ta nezklame a potěší.Milují valčíky od JOHANNA STRASSEml.Na krásném modrém Dunají ,to je nádhera nebo sbor židú z NABUCA.Od MOZARTA Malá Noční hudba ...atd.Současnou hudbu ,mám ráda písničky od Věrky Špinarové Hanky Zagorové Yvety Simonové .....zpěváci PAVEL NOVÁK ,PETR NOVÁK JAREK NOHAVICA skupiny ABBA BEATLES.Druhý koniček jsou knihy cestopisy ,životopisy ,beletrie....a 3 koniček jsou zvířatka hlavné psi naše černá labradorka EJMI a synův kontinetální buldok AL .ZDENKA
Jana|Zdravím všechny linkaře a také vás p. Jano. Myslím, že život bez koníčků by byl chudý, i když jsou období, kdy na koníčky prostě není čas. Je to péče o děti nebo třeba studium. Už moji rodiče měli každý svého koníčka, tatínek byl zahrádkář a pořád něco kutil. Maminka dost šila nebo pletla. Já jsem vyzkoušela hodně koníčků, během studia jsem hodně vyšívala, jednak to tehdy byla móda, ale také jsem se odreagovala a líbil se pak i výrobek. Dlouho jsem měla také jako maminka stejného koníčka, šití, šila jsem hlavně na sebe a to umím dodnes. Takže s šicím strojem dost kamarádím. Ovšem, mým hlavním a celoživotním koníčkem je historie, zeměpis a cestování. Bez toho bych nebyla spokojená. Tohle jsem nějak zdědila po tatínkovi, zajímat se o historické události, hledat na mapách, které mám hodně ráda. Klidně bych mohla mít nějakou zajímavou mapu místo obrazu ☺. A cestování, to je moje vášeň. Aspoň jsem procestovala Evropu, navštívila jsem hodně zemí a stále je co objevovat. V posledních letech jezdíme po republice, hodně navštěvujeme muzea a výstavy. No a přitom "pořád" fotím, to je další koníček. A to ještě nepíšu o své lásce ke geologii, to se možná někdo diví, ale je to krásný obor, ke kterému mě přivedl p. profesor Řehoř. Často na něj vzpomínám, bohužel, už nežije. Takže se opravdu nenudím a podle toho to vypadá, že snad nic nedělám. Přitom moje povolání bylo zodpovědné, ale také tak trochu koníček. Asi je to o tom, jak se člověk staví k životu a není zahořklý.
Děkuji, paní Jano, za zajímavé téma, poslouchám pozorně a zdravím všechny ty, které tu nikdo nejmenuje a oni každý večer doma tu NL poslouchají. Zdraví Jana
Alena Nováková |Jak ušetřit slíbila tak plním. Mým velkým koníčkem je divadlo a herci , zpěváci a vše co se toho tyká. Ráda o nich čtu......ALE NEMÁM RÁDA DRBY. Mám sedm plných památníků s podpisy.....a většinou už to jsou nežijící umělci. Velice si vážím jejich práce. Jo, a mezi moje nyní hlavní koníčky je poslouchání NL A tak bych Vás tímto prostřednictvím chtě všechny moc pozdravovat. Přeji vám všem hodně moc zdraví a životní pohody...,,,.VŠEM, VŠEM, VŠEM PON9CNÍČKŮM. Alena.
frantisek svaricek|DOBRÝ VEČER P. JANO A POSL.N.L.KVŮLI SVÉMU NÁROČNÉMU ZAMĚSTNÁNÍ JSEM VŮBEC NEMĚL ČAS NA NĚJAKÉHO KONÍČKA,ALE KDYŽ JSEM VÍDĚL V TELEVIZI NĚJAKÉHO SBĚRATELE ČEHO KOLIV TAK TO JSEM SE NESTAČIL KOUKAT NA TY ZAJIMAVY VĚCI CO SE DÁ SBÍRAT,AT TO JSOU ZNÁMKY,HRNÍČKY,PSACÍ STROJE,AUTA,MOTORKY,POHLEDNICE,A JINÉ VĚCI.TAKY JSE OSOBNĚ NĚKOMU NĚČÍM DO JEHO SBÍRKY PŘISPĚL.DĚKUJI TAKY PANI JANĚ Z JIRKOVA ZA TU BÁSNIČKU O MĚ,MOC SE MĚ LÍBILA,TAKY JU ZDRAVÍM.FRANTIŠEK ZE ŽIDLOCHOVIC OBDIVOVATÉL VŠEHO KRÁSNÉHO CO LIDÉ DĚLAJÍ S LÁSKOU,TO JSOU TY JEJÍCH KONÍČKY.
Jarka|Oooo jeee to bude zase chvaly na kolotočáře Artura...ten med za to stoji...
Sváťa z Brna|Dobrý večer Vám paní Jano i všem linkařům.Můj koníček je velký kůň.Dersítky let se zabývám fotografováním a filmováním.To nejlepší nahrávám na DVD a ukládám na počitač.Rád se k tomu vracím.Mám také několik set DVD z přírody , historie ale i filmy či hudbu.Pískám ještě volejbal a nutno ještě podotknout že mým koníčkem se stalo i dopisování do Noční linky.Za poslední dva roky to bylo přes 260 x. Těší mne , že velká většina byla nejen otištěna , ale i přečtena.Tak a než začne Noční linka ještě se podívám do nějaké encyklopedie.Dobrou noc váš Sváťa
helena,matylda|K prokazování k příjmení Čapek ze Sánn,Karel Čapek,Leoš Janáček,Mysliveček,Myslbek rozlišovací rysy byly přiděleny historií s podstatnými vlastnostmi svébytných lidí.A tyto neodlučitelné vlastnosti se dědí.V našem RODu obdrželi jsme všichni genetickou výzvu,a v čase se ukázalo dědictví po předcích,k naší spokojenosti,rozdává štědré dary,někdo vzdá talent dřív,někdo s talentem si vyhraje i do stáří, a mne již nebaví ani malovat,fotím.Říká se,že naše civilizace již nestojí o to co BYLO.Jsou vystiženy myšlenkové pochody,mít chechtáky,velká dějiná kultura tekutý oheň ******kvetoucí umění nahých žen a mužů.Na každém rohu MISS a superMANN.
Ferda z benešova|TOŠ PROČ SE VYSÍLÁ STALE JEN Z MORAVY
,,,BRNO.ZLÍN. OLOMOUC
A NE Z PLZNĚ. HRADCE KRALOVÉHO, ČESKÝCH BUDĚJOVIC
ATD
Jana Jirkov|Hezký večer Jani a všichni posluchači NL. Mám takové 2 zásadní koníčky, které mě provázejí už od dětství. Zvláště jeden takový mám už od útlého věku, asi tak okolo 3 - 4 roku, to když jsem v televizi viděla, že dávají folklorní tance nebo dechovku, už jsem volala: Maminko, můžu si vzít sukýnku, já bych chtěla taky tancovat! No takže takto nějak vznikl můj koníček pro poslech lidovek, který mi vydržel až do teď. No a další koníček, který mě provází už od dětství je sběratelství všemožných porcelánových předmětů, po nádobí, sošky a panenky. To je též má velká vášeň! Zdravím všecičky posluchače, pana Františka ze Židlochovic, p. Mirka do České Lípy.
Sylva|Dobrý večer, mým celoživotním koníčkem jsou - hezké látky. Jako malá jsem se přehrabovala v odstřižcích v babiččině pokojíčku, zatímco babička šila na šlapacím stroji. Pak jsem šila sukýnky panenkám. Ty šlapací stroje byly dva, jeden jsem pak dostala a babička mě na něm učila šít. Po základní škole jsem se nedostala na vytoužený obor, vyučila jsem se tedy pánskou krejčovou. Bylo mi líto že poté mě naši nepustili na oděvní průmyslovku ale vnutili mi nenáviděnou ekonomku. Ať už jsem pracovala kdekoliv, stále jsem šila. Vymýšlela jsem si modely pro sebe a kupovala látky v módním domu Ostravica v Ostravě. Tam byl pro mě ráj na zemi! ...a jak dopadl...Jeden čas jsem pracovala na kratší úvazek a tak jsem měla čas šít pro butiky. Hlavně mě bavil ten dětský. Později se objevily "sekáče" takže šít na sebe nebylo nutné, jen koupený "úlovek" trochu upravit. Zkrátit rukávy, vyměnit knoflíky za perleťové. Ale i tak jsem si toho předtím ušila dost, včetně kabátů, ona ta pánská krejčovina přece jen nebyla k zahození.
Ve 44 sem se rozvedla (manžel se zamiloval jinde) a aby nám bylo s dcerkou doma veseleji, rozhodla jsem se byt hezky vyzdobit. A tak jsem začala šít veliká "sluníčka". Lidem se líbila takže mě nějaký čas dokonce živila. A k tomu tašky z rifloviny, lidé mi nosili vyřazené rifle a odnášeli si hotový výrobek. Ten materiál jsem měla a stále mám ráda, tady v Brně seženu jedny za 15. Ale: stále mám ráda hezké hadříky, kupuju i zbytečky na aplikace a pomocí inzerátů staré látky "z babiččiny skříně".
Krásný přírodní materiál, který nenavštívili moli, hezké vzory a barvy, ty mi dodávají energii. Už nepodnikám, ve svém věku šiju hlavně ty tašky a batůžky pro radost svou i druhých.
Dobrou noc.
franz|" koníčka " nemám, zajímám se o vše, možná jeden zde by byl, celý život se živím profesí, které jsem nebyl nikdy nevěrný, stanete se " odborníkem " , vyhledávaným..... to že mám papíry na myslivost, rybaření, velkou motorku, to nic zvláštního mi nepřipadá a že mám stále u sebe kameru, považuji též za normál, každý měsíc kupuji knihu a má paní mi snese na hlavu stále ty samá slova, která dokládá otázkou, jak dlouho si myslíš, že zde ještě na tom světě budeme ? i kdyby jsem měl umřít zítra a kniha se mi líbila, tak si ji pořídím, napláči a stále jsem činný ač osmé desetiletý života již stoupám, všechny posluchače a čtenáře noční linky zdraví pan franz z chaloupky pod lesem v bílých karpatech, ještě mi chybí pilotní průkaz, nevidím v tom problém, tak jak se mi daří sklízet vinnou révu tady v horách
