Pavel Novák mladší: Zaměřil jsem se na zábavu pro děti. Tu zapálenost pro věc mám po tátovi

Podobně, jako se to stalo mnoha jiným umělcům, činnost Pavla Nováka mladšího ovlivnila v posledních dvou letech epidemie covidu. „Já jsem to teda pocítil úplně strašlivým způsobem, protože v podstatě dva a půl roku se nedalo koncertovat, i když se tvrdilo, že se dá. Bylo omezené množství diváků a ještě museli mít respirátory. Tak kdo by na takový koncert chodil a hlavně, kdo by to při tom malém počtu zaplatil.“

Bacily a viry porazíme

Každá špatná situace je však podle něj dobrá tím, že nutí člověka hledat nové cesty. „Dlouho jsem se věnoval profesionálnímu potápění. Tam se vždycky říkalo, že jen člověk, který bojuje o život, tak přežije. No, takže tímhle způsobem jsem k tomu přistoupil,“ říká zpěvák, který v covidové době rozjel nový koncept zábavy pro děti. Zaměřil se hlavně na děti ve školkách, začal za nimi jezdit, vystupoval na jejich zahradách i hřištích. Vymyslel dokonce nové představení s názvem Bacily a viry porazíme.

Do dalších nápadů zapojil i rodinu a kamarády. „S dcerou jsme začali dělat na youtubovém kanálu zábavná studia pro děti. Cvičili jsme s nimi, aby se doma trošku hýbaly, tvořili jsme s papírem a četli jim pohádky Taky jsme vymysleli nové říkanky a vytvořili s kamarádem výtvarníkem Ivanem Křemečkem omalovánky. Když se totiž do něčeho zakousnu, tak jdu prostě dál. To mám také po tátovi.“

Slavný otec

K hrobu svého otce chodí často. „Vždycky si u něj na hřbitově sednu a přemýšlím. A taky tam pokaždé dostanu nějaké znamení.“

Co by si podle něj tatínek asi myslel o dnešní době a válce na Ukrajině? „Byl by strašně zklamaný, protože on moc miloval život, takový ten veselý a plný. No a nenáviděl bezpráví. Prostě byl to férový chlap, takže tohle by mu přišlo jako dost velká podpásovka. Myslím, že by byl velice zklamaný z toho, kam se ten náš svět řítí.“

Geny tedy z otce na syna přeskočily, jak ale jeho slávu vnímal v dětství? Dávali mu to spolužáci nějak najevo? „Já jsem to moc nevnímal. Když jsem nebyl ve škole, tak jsem byl hlavně mezi lidmi, s kterými byl otec ve styku. Vaškovi Neckářovi jsem říkal ‚ahoj‘ a Helena Vondráčková byla ‚teta Helena‘. Velký kamarád táty byl taky Václav Nedomanský, slavný hokejista, vlastně první, který okusil NHL. Já jsem je bral všechny jako normální lidi.“

Na gymnáziu to bylo podle Pavla Nováka už poznat více, jak říká: „Občas mi to dali někteří pěkně sežrat, ale horší než spolužáci byli někteří kantoři, nic mi nedali zadarmo.“ Nikdy se tím ale příliš nezabýval, vždycky se snažil hlavně svůj život opravdu žít.

Abstinující alkoholik

V mnoha věcech se mu dařilo, největší problémy zvládal hravě, ale chvíle uvolnění mu přinesly i jednu závislost, a to na alkoholu. Vyléčil se a dokáže o ní hovořit otevřeně.

„Já jsem si říkal, že přece není se za co stydět. Je to nemoc jako každá jiná a je velice důležitý si to uvědomit. Může to postihnout úplně každého člověka a mluvit o tom mě osvobozuje. Říkám o sobě, že jsem abstinující alkoholik.“

Jak se mu daří alkoholu odolat a proč o něm jeho terapeutka říká, že je výkonnostní typ? Jaké jsou jeho vztahy se sourozenci? Proč používal i jméno Pavel Riedl a kde se vůbec vzalo? To vše uslyšíte v audiozáznamu celého pořadu.