Památkáři i někteří opoziční zastupitelé kritizují vzhled Liberce

21. únor 2012

Památkáři i někteří opoziční zastupitelé kritizují vzhled Liberce. Nelíbí se jim masivní výstavba obchodních domů a další komerční stavby. Město s tím prý ale nemůže nic dělat, hlavní kompetence má prý stavební úřad. To ale není podle opozice tak úplně pravda.

Centrum Liberce by si prý mělo zachovat historický vzhled. Památkářům jsou velká nákupní centra doslova trnem v oku. Petr Freiwillig z Národního památkového ústavu upozorňuje, že obchodní domy navíc vyrůstají v památkové zóně.

„Možná málokdo z obyvatel ví, že od roku 1992 je v Liberci městská památková zóna. I když tomu možná její vzhled neodpovídá, je to jedna z největších památkových zón u nás...“ upozorňuje Freiwillig.

O komerčním vzhledu Liberce nemá valné mínění ani historik Jaroslav Zeman: „Je to děs a bída. A o něčem to vypovídá. Podle mě to vypovídá o tom, že současná politická reprezentace, i ta přechozí, si neváží historického dědictví, které tady je...“

S tím, jak město dnes vypadá, nemohla ale prý radnice nic dělat, jak říká náměstek primátorky Jiří Rutkovský: „Hlavní roli hraje stavební úřad, který je přenesená státní působnost. Nepodléhá žádným způsobem samosprávě. Město je vyzváno jako účastník řízení k jednotlivým stavbám, ale postoj města je dán na roveň ostatním účastníkům a také žadateli... Proto město v současné době vytváří radu architektů, která by mohla mít větší prestiž než stanovisko města...“

Opoziční zastupitelka Zuzana Kocumová má ale za to, že vedení liberecké radnice se jen vymlouvá. „Přijde mi to hloupé, tvrdit že město nemá žádnou pravomoc. Zaprvé je tady územní plán a jsou tady územní studie. Pokud by ty jasně vymezily, co se může a nemůže stavět, tak potom ani stavební úřad nemůže povolit cokoliv si tam investor navymýšlí. A další věc – pokud mám nějaký pozemek, na kterém mám jako město představu co tam chci realizovat, tak ho za každou cenu nebudu prodávat soukromému investorovi jen proto, že mi to v tuto chvíli přinese patnáct milionů.“ argumentuje Kocumová.

autor: sas
Spustit audio