Pálení čarodějnic: Jak bezpečně pálit ohně a čemu se raději vyhnout?
Na mnoha místech našeho kraje si dnes večer 30. dubna užijeme tradiční pálení čarodějnic. Ohně ale nesmíme rozdělávat blíž než padesát metrů od lesa, varují krajští hasiči.
Na odstup bychom měli pamatovat nejen u lesa, ale taky v případě obytných budov. Kvůli jiskrám může hrozit třeba zapálení střechy. Ohniště je dobré oddělit od okolí třeba kameny nebo pískem.
Pokud se o filipojakubské noci chystáte na stavbu pyramidy nebo hranice, podoby těchto ohňů najdete na internetu včetně návodů, jak je postavit. Při stavění vatry by si lidé měli dát pozor, aby polena poskládali do stabilní pyramidy. Jinak se může zhroutit a způsobit požár. Je vhodné ho zapalovat buď běžnými sirkami, nebo třeba tuhým podpalovačem, známým jako PEPO. Při rozdělávání ohně není vhodné pomáhat si benzínem, naftou nebo ředidlem. Po vylití hořlavé kapaliny se okamžitě odpaří. Páry smíšené se vzduchem pak můžou dokonce vybuchnout.
Pálíte? Pozor na vítr
Svoji roli taky může sehrát i vítr, připomíná mluvčí krajských hasičů Zdenka Štrauchová: „Zvažte, jaká doba uběhla od posledních dešťových přeháněk. I slabý vítr může způsobit rozšíření ohně na okolní porosty, domy nebo jiné objekty. Při silném větru a v době velkého sucha oheň venku raději vůbec nerozdělávejte.“
PORADNA: Při pálení čarodějnic bychom měli mít dostatek hasební látky
Jak bezpečně pálit čarodějnice? V poradně o tom mluvila Petra Musilová z HZS Kraje Vysočina.
Aktuálně žádné oficiální omezení, které by jakkoliv omezovalo nebo dokonce zakazovalo rozdělávání ohňů, neplatí, což potvrdila i mluvčí hasičů.
Jak se zabezpečit pro případ, že by se požár z ohniště začal šířit mimo? Dobré je přichystat si přímo na místo vodu, písek, hlínu, nebo lopatu. Při pálení by měla být neustále u ohně alespoň jedna osoba, které je víc než 18 let.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
