Originální, dekorativní a naprosto nenáročný je netřesk
Netřesk je sukulent, který vytváří přízemní růžice krátkých dužnatých listů. Je to víceletá rostlina, růžice ovšem po vykvetení odumírá. Netřesk je oblíbenou zahradní rostlinou do skalek, suchých zídek, ale také na střechu, kterou může krášlit po boku s travinami.
V České republice se vyskytuje právě netřesk střešní. „Netřesky rostou prakticky všude. Stačí jim úzká spára mezi kameny, důlek v kameni, rýha v něm. Poroste všude tam, kam je možné vmáčknout třeba jen trošku jílovité zeminy, která v místě udrží kořeny či konec oddenku pod růžicí. Roste prakticky ‚ze vzduchu‘, na rovině, na kolmé stěně, pod převisy,“ líčí Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.
Na to, jak je netřesk nenáročný, je až pozoruhodně využitelný v lidovém léčitelství. Zejména netřesk střešní (Sempervivum tectorum). Prý z něj lze připravit i různé pleťové masky nebo krémy.
Netřesk podle lidových pověr dostal jméno proto, že vysazený na střeše, v dobách před vynálezem hromosvodu, chránil stavení před bleskem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.