Od kdy se v Čechách měří stejným metrem
Před sto padesáti lety začal v Rakousku-Uhersku všeobecně platit metrický systém. To znamená, že se začalo oficiálně měřit a vážit v metrech, gramech a také litrech.
Snaha vyjádřit srozumitelně a jednotně délku, váhu nebo množství je velmi stará. Je to důležité v kuchyni, při výrobě oděvů, v zemědělství, ve stavitelství atd. Nejstarší měrné jednotky vycházely z rozměrů lidského těla nebo z přírody. Nejrozšířenější byl loket, který vycházel z délky předloktí. Nejstarší známé jednotky váhy se zase odvozovaly z různých přírodnin, třeba semen nebo zrn. Některé staré délkové jednotky se dnes mohou zdát vysloveně legrační. Například hod kladivem nebo střela šípem.
Lokty z Mezopotámie a Egypta
Už od starověku se setkáváme se snahou stanovit pro měrné jednotky závazný vzor. Ve vykopávkách starověkých chrámů a paláců se nacházejí kameny sloužící jako etalony pro jednotky váhy, nebo tyče a pravítka jako délkové vzory. Nejstarší známé dochované měřítko délky je tzv. nippurský loket ze třetího tisíciletí před Kristem ze starověké Mezopotámie. Jde o více než metr dlouhý a asi pět centimetrů široký odlitek slitiny mědi s několika zářezy vyznačujícími asi 52 cm dlouhý loket, který se skládá ze dvou stop a ty ze třiceti palců. Ze starověkého Egypta zase známe meh-nesut – královský loket. Ten byl zhruba o půl centimetru delší než loket mezopotámský a dělil se pro změnu na šest dlaní.
Loket Přemysla Otakara II.
Svůj jednotný systém měr a vah zavedl na svých územích také starověký Řím. Později jej pro svou říši převzal Karel Veliký. Jenže s tím, jak se Evropa drolila na menší celky, začal se drolit i měrný systém. Různá království, knížectví, vévodství ale třeba i města měla své vlastní míry a váhy. Různé názvy, různé délky, různé poměry.
V Čechách se jako první pokusil vnést do měření řád Přemysl Otakar II. Ustanovil pražský loket, který měl 59 centimetrů a dělil se na tři pídě, které se rovnaly třiceti prstům, což znamenalo 120 zrn. O sjednocení měr se na přelomu 16. a 17. století několikrát pokusil i Český zemský sněm. V roce 1617 byla jako závazná norma stanovena Knížka o mírách zemských a vysvětlení, od kterého času míry a měření zemské v království českém svůj začátek mají Šimona Podolského z Podolí, ale třicetiletá válka zhatila její zavádění do praxe.
Marie Terezie a francouzský metr
Jednotu do všelijakých pídí, sáhů, loktů, palců a taky korců, měřic, jiter, kventlíků a dalších se pokusila vnést i habsburská monarchie. V šedesátých letech 18. století byla zavedena tzv. Tereziánská soustava, která však nebyla akceptována ve všech zemích říše. O nějakých třicet let později pověřilo Ústavodárné shromáždění revoluční Francie francouzské akademiky sestavením nového měrného systému. Výsledkem byla soustava, jejímž základem byl metr, definovaný jako jedna čtyřiceti miliontina délky zemského poledníku procházejícího Paříží. Název metr byl odvozen od řeckého metron – tedy měřidlo. Od délky byla odvozena i nová jednotka – kilogram. Ten odpovídal hmotnosti jednoho decimetru krychlového vody.
Cesta metru: z Francie do světa
Metrický systém je založen na desítkové soustavě – každá jednotka se dělí na deset menších. Vedle jednotek délky, hmotnosti nebo objemu navrhli Francouzi desetinný systém také pro počítání času. Ale to se neujalo. Ve Francii byl metrický systém oficiálně zaveden během vlády teroru v roce 1793. Odtud se šířil nejprve do těch částí Německa, které se dostaly pod francouzskou okupaci během napoleonských válek, pak postupně i do dalších evropských států. V roce 1871 přijalo Rakousko-Uhersko zákon o zavádění metrického systému v Předlitavsku, kam spadaly také země České koruny. V roce 1875 se monarchie přidala k dalším šestnácti státům, které signovaly Metrickou konvenci o zavedení metrické soustavy na celém svém území; což se stalo 1. ledna roku 1876. Švédsko a Norsko se k Metrické konvenci přidaly až o třináct let později, Dánsko v roce 1907, Rusko až v roce 1925.
Vytrvalé yardy, pinty a libry
Dlouho metrům a kilogramům vzdorovala například Velká Británie, která se s těžkým srdcem vzdávala svých yardů odvozených od vzdálenosti nosu Jindřicha I. k prstům jeho natažené ruky. Oficiálně byla na ostrovech konverze na metrický systém dokončena v roce 1995, ale stejně tu dál čepují pinty piva a váží na libry. Ostatně nejsou sami. V Německu se chřest také prodává na pfundy čili libry, nikoli na kila. V současnosti počítají s metry a kilogramy, alespoň oficiálně, všechny země. Až na tři. První z nich je Myanmar, který však odsouhlasil přechod na metrický systém v roce 2013. Ve Spojených státech je metrický systém povolený už od roku 1866, ale není povinný. V roce 1975 sice prezident Ford podepsal zákon o konverzi, ale s polovičatým výsledkem. Metrický systém se učí ve škole, používá se ve vědě, v mezinárodním obchodě a v armádě, ale v běžném životě lidé dál váží a měří jednotkami vycházejícími z britské imperiální soustavy. Stejně jako třetí země bez metrů a kilogramů, západoafrická Libérie.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
