Obce čekají na církevní restituce. Majetek leží ladem

Podle místopředsedkyně vlády i strany Věci veřejné Karolíny Peake nejmenší vládní strana respektuje dohodu o vyrovnání s církvemi, hlasovat o ní ale chce, až bude panovat shoda nad definitivním zněním rozpočtu. Peake tak dnes mírnila slova šéfa sněmovní frakce VV Víta Bárty, který pohrozil, že bez dohody na rozpočtu strana nepodpoří narovnání s církvemi.

Na rozhodnutí o církevních restitucích přitom mezi jinými čekají také obce, které často nemohou plánovat další rozvoj, protože příslušné pozemky jsou blokovány právě dohodou o restitucích.

Jak upozorňuje výkonný místopředseda Svazu měst a obcí Jaromír Jech, problém s restitucemi církevního majetku tíží obce posledních více méně 20 let: „Posledních 15 let to na obce dopadá výrazněji.“

S blokovaným majetkem obce nemohou volně nakládat, což znamená nemožnost prodeje, pronájmu, zástavby. „Majetek zkrátka leží ladem,“ vysvětluje Jaromír Jech.

Obcím se poslední verze vládního návrhu zamlouvá

Podle poslední verze vládního návrhu má stát splácet 59 miliard korun církvím po dobu 30 let, a také by vrátil 56 procent zabavených budov, pozemků a lesů. To je nejrozsáhlejší vracení nemovitého majetku a půdy ze všech předchozích pokusů o dohodu.

Podle Jaromíra Jecha, výkonného místopředsedy Svazu měst a obcí, je ale pravděpodobné, že z hlediska obcí jde o zatím nejlepší řešení, i když samozřejmě nejde mluvit za všechna města a vesnice.

„Co by bylo platné, kdyby obec získala nějaký nemovitý majetek, který by byl v zchátralém stavu, což je velká část případů?“ podotýká Jaromír Jech s tím, že pro obce je lepší, aby církve dostaly co nejvíce nemovitého majetku a co nejméně peněz.