Netýkavka žláznatá je sice hezká, ale nebezpečná. Na zahradě ji mít nesmíte
Stále častěji se u nás objevují invazní rostliny, které zamořují přírodu, ale i pozemky na zahradách. Věděli jste, že pokud vám taková invazní kytka vyraší na zahradě, jste povinni ji zlikvidovat? Jedná se například o květinu netýkavku žláznatou nebo strom pajasan žláznatý.
Českou přírodu od 20. století postupně zamořuje netýkavka žláznatá. Dosahuje výšky až dvou metrů a roste hlavně podél potoků a řek. Hojně roste v Orlických horách nebo podél toku Vltavy. Je velmi dekorativní, ale žádné další rostlině nedá šanci přežít.
„Netýkavka žláznatá má krásné, sytě růžové až fialové květy. Je to rostlina medonosná, která se výborně stará o své potomstvo. Když sáhnete na zrající plody, tak lupnou a vystřelí poměrně daleko, takže rozmnožování do širokého okolí je zaručeno,“ říká chrudimská botanička Naďa Gutzerová.
V České republice máme jediný původní druh a tím je netýkavka nedůtklivá. Netýkavka žláznatá, ale také netýkavka malokvětá, jsou druhy invazní a na zahradách by se měly likvidovat. Některé druhy netýkavek jsou však okrasné. Například balzamínka, tedy netýkavka balzamínová nebo sultánka, což je netýkavka turecká.
Pajasan žláznatý vyraší i na chodníku
Pajasan žláznatý je listnatý strom původem z Asie. U nás se původně vysazoval pro okrasu. Je to strom velmi nenáročný, roste i na chudých půdách, dobře snáší sucho.
„A právě proto se v poslední době začal nekontrolovaně množit. Vidím to u nás v Chrudimi. Semenáčky pajasanu raší mezi dlažebními kostkami. Tento strom je na seznamu invazních druhů, který je součástí zákona o ochraně přírody a krajiny. Novela, která je součástí tohoto zákona říká, že majitel, který objeví invazní rostlinu na své zahradě, musí ji zlikvidovat,“ konstatuje botanička Naďa Gutzerová. Poslechněte si v reportáži Hobby magazínu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
