Nejvzácnější barokní památka Liberce dostala „nový kabát“
Barokní perlou Liberce by se dal nazvat zlacený morový sloup, který stojí v zahradě Kostela Nalezení svatého Kříže na Malém náměstí.
„Nejvzácnější památka vůbec na území města, je to nádhera,“ říká Ivan Langr, náměstek libereckého primátora ze Starostů pro Liberecký kraj. Vzácnou památku město převzalo od církve. „Chtěli jsme na to vyčlenit vlastní prostředky, tak bylo lepší, abychom investovali do svého. Dohoda s církví byla velmi snadná, sloup jsme získali bezúplatně,“ popisuje Langr a dodává, že opravy – bez daně – přišly město na necelých sedm set tisíc korun.
Sochy svatých a panny Marie na sloupu jsou dílem Bernarda Matyáše Brauna. Postaven byl jako poděkování za záchranu před morem z roku 1680. Sloup, který stál do roku 1877 na Sokolském náměstí, je kompletně obnovený. Zrestauroval ho Radomil Šolc, svatozáře a zlacení soch jsou dílem pražského kováře Petra Podzemského.
V Liberci opravili barokní morový sloup
Restaurátoři v Liberci opravili barokní morový sloup. Pracovali na něm od léta přímo na zahradě kostela Nalezení svatého Kříže.
„Jako kdyby to byl úplně jiný sloup. Je to vzpomínka vděčnosti lidí, protože morové sloupy se stavěly na místech, kde zasáhla morová rána,“ vysvětluje arciděkan římskokatolické církve Radek Jurnečka.
Víc než jedenáct metrů vysoký sloup z dílny Matyáše Brauna restauroval Radomil Šolc: „Zpracování toho povrchu je úplně jedinečné, veškeré prvky mají nezaměnitelný charakter… je to neuvěřitelná vzácnost.“
Morový sloup je součástí cesty Via Sacra. „Liberec jsme přihlásili do stejnojmenného přeshraničního projektu, zjednodušeně to znamená turistický ruch po krásných památkách a bude to jedno z center v české části.“ Město ve spolupráci s církví plánuje barokní zahradu pro veřejnost otevřít na jaře 2019.
E-shop Českého rozhlasu
Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...
Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Lidský faktor
Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová
