Nejefektivněji roje včel, vos, ale i sršní hnízda zlikviduje odborník, upozorňuje deratizátor

Potkat se s rojem včel není nic příjemného. Mnohem více ale můžou znepříjemnit život vosy a vrcholem je, když člověk zjistí, že se mu ve střeše zabydlely sršně. Ty svojí horečnou aktivitou a stavbou až devítipatrového hnízda postupně rozebírají materiál pod ní.

Sršni si začali stavět hnízdo přímo pod střechou také u pana Miroslava z Liberce. Že něco není v pořádku, poznal, když se mu v garáži začal propadat strop.

„Máme v garáži podhled, kde se začaly nepravidelně objevovat tmavé fleky. Tak jsme si mysleli, že nám tam zatéká. A najednou asi čtvrtý nebo pátý rok se nám ve stropě objevila díra. Nebylo to zatékání, bylo to sršněmi, které se prokousaly podhledem a začaly létat po garáži,“ popisuje.

Nikdo netušil, jak velké by sršní hnízdo mohlo být. I proto si pan Miroslav na jeho likvidaci pozval odborníka.

„Skutečně vylétaly ven s nějakým modrým práškem. Začaly létat splašeně, nepravidelně, začaly padat na zem. Co byly doma, vypadávaly modré ven a ty co přilétaly, ty to teprve čekalo. Od té doby je klid,“ říká s úlevou.

Sršní hnízdo z budky 1V|foto: Jan Zeman

Nejefektivněji roje včel, vos, ale i sršní hnízda zlikviduje odborník, upozorňuje deratizátor Petr Dvořák z Liberce. Pro ostatní je to nebezpečné.

„Lidé si neuvědomují, že se jim podaří zlikvidovat hnízdo. Ještě se kochají výsledkem, ale neuvědomí si, že všechny nejsou v hnízdě. Jsou třeba 4 či 5 kilometrů daleko od hnízda na lovu. No a ty se vracejí a jsou pochopitelně naštvané a toho hrdinu jsou schopné napadnout,“ varuje.

Hasiči nemají na likvidaci hmyzu potřebné vybavení

Lidé často volají na pomoc hasiče. Podle mluvčí Zdeňky Štrauchové si neuvědomují, že hasiči nemají na likvidaci hmyzu potřebné vybavení.

„Hasiče není možné volat vždy a všude. V podstatě ani nedisponujeme žádnými jedy nebo nějakými speciálními prostředky jako třeba firmy, které mají deratizaci a dezinsekci na starosti.“

Odborníci jsou na boj s hmyzem připravení. Používají speciální přípravky. Novinkou je dotykový jed ve formě prášku. „Sršně, které dostanou plnou dávku, jsou téměř okamžitě mrtvé. Ty, které se dotknou méně, tak tam to trvá desítky vteřin i několik minut,“ popisuje účinky jedu Petr Dvořák.

Ne vždy je po bodnutí nutný lékařský zásah

Včely, vosy a také sršně můžou kohokoli pobodat. Ne ale vždy je nutný lékařský zásah. Záchranku by si měl zavolat podle lékaře Rudolfa Šumaje každý, kdo má neobvyklou alergickou reakci nebo při pobodání do krku a obličejové části hlavy.

„Otok může být vážný a může způsobit udušení. V tomhle případě volání záchranky na místě je. Jeden sršeň u dospělého člověka by neměl napáchat velkou škodu. Nicméně když je pobodání více jedinci, a to se týká i včel a vos, tak samozřejmě zavolat pomoc."

Sršeň je podle deratizéra Petra Dvořáka mírumilovné zvíře. Nikdy na člověka nesedá a bodne jen, když se brání. Lidé by se tak s nimi, jen pokud to trochu jde, měli naučit žít.