Návštěvníci Grabštejna si mohou nově prohlédnout vrchnostenskou kancelář

Podle spoluautora expozic Vladimíra Tregla z Územní památkové správy Sychrov nelze na Grabštejně udělat prohlídkovou trasu v jediném historickém období.

„Rozhodli jsme se udělat procházku proti proudu času a ukázat návštěvníkům z každé etapy něco – od 16. století, kdy hrad de facto získal dnešní podobu, až po počátek století dvacátého, kdy se zde stále ještě bydlelo,“ přibližuje.

Prohlídka začíná v lovecké chodbě a hned odkrývá vzácnou sbírku žitavské keramiky ze 17. a 18. století.

„Pro talíře ze žitavské fajánse je typická hráškově zelená barva. Nejsem přesvědčen o tom, že se z tohoto grabštejnského pokladu návštěvníci posadí na zem. Jsou to obyčejné lidové talíře, ale svou raritu to má,“ upozorňuje Tregl.

Grabštejn se navíc pyšní vůbec největší sbírkou žitavských talířů.

„Na celém světě se dochovalo přibližně jenom 400 kusů. Dokonce i muzeum Louvre v Paříži má ve své sbírce jenom jeden talíř. Tady na Grabštejně jich máme přes 40. Tento talíř s letopočtem 1656 je úplně nejstarší na celém světě,“ dodává Tregl.

Návštěvníci poprvé uvidí také takzvaný zámecký pokoj z konce 19. století, který obýval poslední mužský potomek rodu Clam-Gallasů František. Zajímavá byla jeho druhorozená dcera Eleanora.

„Byla provdána za knížete Karla V. ze Schwarzenbergu. S ním měla dva syny, Karla a Františka. No a ten starší, Karel, to je vlastně tatínek Karla Schwarzenberga, kterého známe všichni z politiky,“ říká Tregl.

Za povšimnutí stojí podle Tregla také dva zlatě rámované obrazy nazvané Přepadení pocestných a Dělení kořisti za svitu měsíce. Jejich autorem je malíř Francesco Casanova, bratr proslulého milovníka.

Vladimír Trégl v zámeckém pokoji z konce 19. století. Pobýval tam poslední mužský potomek z rodu Clam-Gallasů|foto: Eva Malá

Další novinkou prohlídky je pokoj panského úředníka a vrchnostenská kancelář. „Tady na hradě bylo zřízeno ředitelství clam-gallasovských panství. Každé panství mělo svou vrchnostenskou správu, zpracovávali si tam svoje účetnictví, ale tady byla ta centrála, kde se potom doklady scházely,“ vysvětluje Tregl.

Návštěvníkům se otevírá i nejstarší část hradu ze 13. století. Ke sklepení se pojí legenda, kterou dětem při prohlídkách vypráví svatá Barbora. Zamřížovaný otvor podle ní vede až do domu v Hrádku nad Nisou, kde přežívá takzvaný vampýr Tobiáš.

Sklepení je zatím holé, v budoucnu ale nabídne víc než jen zajímavé klenby. Vystaveny by tam měly být artefakty spjaté s nejstarší historií Grabštejna a rodem Donínů.