Narozeniny mají výhodu, že vás všichni chválí. A já se teď dmu vedle Jany Paulové, říká oslavenec Josef Dvořák

22. duben 2022

Potkali se v divadle a jsou kamarádi už léta. Jana Paulová neměla angažmá a Josef Dvořák hledal královnu do hry S Pydlou v zádech. Jejich cesty propojila kamarádka. „Vůbec nevím, jak mě tenkrát vnímal, Pepa seděl v divadle s Pavlem Fialou, já za nima šla velmi pokorně. I když říkala jsem si, že jsem vystudovala to dramatický umění a oni tady dělají nějakou čurinu. No a pak jsem tam strávila krásných 10 let.“

„Já z ní byl úplně odvázanej a jsem za to setkání tehdy moc rád. My spolu od tý doby kamarádíme, a to se málokdy stává, aby od jednoho představení to tolik let fungovalo v takový harmonii. Zkoušeli jsme a čas jsme rozdělili na dvě půlky – jednu část jsme drbali o všem možném a druhou část jsme zkoušeli. A ona zkouší neuvěřitelně elegantně. Ona udělala královnu takovým způsobem, že ji nic nepředjede. Už 40 let ji nic nepředjede,“ vypráví nadšeně Josef.

Za ty roky se velmi dobře znají, přesto by si Jana netroufla Josefa režírovat. „I když asi by mě to bavilo. Vím, co klaun potřebuje, aby dostal správnou nahrávku.“ „Ona je strašně výborná. Umí házet nápady, to je jako když rybě hodíte háček. Jana hází a vy se rozvíjíte a je to i obráceně. My jsme nehráli divadlo, my jsme si hráli. To naše hraní je podobné třeba volejbalu, musíte si nahrávat, a když někdo nahraje blbě, tak to tam narvete, ale už to není ono. Pak jsou kulišáci, co vám nenahrajou, a tudíž ten fór za živýho boha neuděláte.“

Moderátor Patrik Rozehnal a herci Jana Paulová a Josef Dvořák

K 80 jsem nějak dojel

Josef Dvořák slaví 80. narozeniny a Jana nešetří chválou: „Kdybych se měla narodit jako Pepa Dvořák, užila bych si jeho talent, schopnost improvizace, to, jak existuje, jak plynule přechází z běžného života na jeviště. Bavilo by mě bejt v jeho hlavě, má úžasně kreativní myšlení. A já všechno, co umím, to mě naučil on.“ „Osmdesátiny mají tu výhodu, že ten den vás všichni chválí. A já mám teď možnost být vedle Jany, dmu se a nemusím zasahovat,“ užívá si svou zaslouženou chvíli Josef. „Ale to není jen dárek k narozeninám. Já to říkám celou dobu,“ přísahá Jana.

Josefa jsme donutili se nad významným jubileem aspoň trochu zamyslet. „Mě nenapadlo nikdy přemýšlet o tom, že 80 je něco výjimečného. Já jsem tam nějak dojel. To je, jako když někudy vede nějaká štreka, kolem jsou cedule a já najednou jedu kolem cedule s nápisem 80.“

Herec se těší dobré kondici. „Zaplaťpánbůh se hejbu, chutná mi jíst i pít. A samozřejmě občas přichází výpadky paměti a o tom velice rád povídám. Krátkodobá paměť je úplně na draka,“ směje se.

Jana Paulová má s pamětí také svoje zážitky. „Mám výpadky tak v mezích. Spíš mám pocit, že nás postihuje digitální demence. Dřív jsme museli pro informaci do knihovny a snažili jsme se to udržet. Dnes jdete na internet, ale do toho vám vlítnou boty, co se vám líbí, a já pak vůbec nevím, pro jakou informaci jsem šla.“

Moderátor Patrik Rozehnal a herci Jana Paulová a Josef Dvořák

Jaké mají historky s výpadky paměti? Vjeli si někdy do vlasů? Jak vznikl Josefův vodnický krok a jací jsou jako zahradníci? Poslechněte si v pořadu Slavné dvojice.

autoři: Patrik Rozehnal , djo
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová