Na zubním kartáčku a technice čištění zubů záleží víc, než si myslíte. Zubní pasta nehraje roli
Správný zubní kartáček by měl mít krátkou a rovnou pracovní plochu a měkké až středně tvrdé zaoblené štětiny. Délka pracovní plochy pro dospělé by měla být maximálně dvacet pět milimetrů, pro děti patnáct milimetrů. Tvrdý kartáček může poškodit nejen dásně, ale i zubní sklovinu. Délka a tvar rukojeti velký vliv na funkci kartáčku nemá.
Co je na zubním kartáčku nejdůležitější? Správně ho používat! Ani ideální kartáček se super kvalitní pastou vás nezachrání, pokud si čistíte zuby špatným způsobem.
„Pokud si poctivě čistíte zuby tak, jak vás to naučili v mládí, nejspíš děláte chybu. Technika čištění zubů se za poslední roky změnila,“ říká dentální hygienistka Jitka Kropáčková.
Možná vás to překvapí, ale výběr kartáčku a zubní pasty ovlivňuje zdraví ústní dutiny jen deseti procent. Zbytek obstará technika správná technika čištění.
Ke kompletní hygieně patří i mezizubní kartáčky, dentální nitě a speciální kartáčky pro řešení konkrétních zdravotních problémů. Mezizubní kartáčky jsou určeny k čištění mezizubních prostor, kam se běžný kartáček nedostane.
Rozhodně ho nekupujte tzv. „od oka“, velikost mezizubních prostor má každý člověk jiný. Proto je dobré navštívit odborníka, ať vaši velikost proměří. Stomatolog či dentální hygienistka vás také naučí, jak mezizubní kartáček používat, abyste se nezranili.
Jednosvazkový zubní kartáček slouží k čištění plošek zubů, které jsou těžko přístupné. Spousta lidí ho používá třeba při sledování televize, protože čištění trvá déle. Čištění mimo koupelnu je možné i proto, že se při něm nepoužívá zubní pasta.
Kompletní ústní hygienu pomáhají dodržet i dentální nitě. Práci s nití je třeba natrénovat, pro začátečníky, kteří se s nití teprve učí pracovat, doporučují odborníci voskovanou dentální nit.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
