Na majestátní Kunětické hoře u Pardubic se prolíná středověk, renesance i první republika
Kunětická hora je ikonou Pardubicka. V minulosti se stala symbolem moci. Pravdou ale je, že zřícenina hradu na jejím vrcholu málem zmizela. Zachránil ji pardubický Muzejní spolek. A právě prvorepublikovou éru připomínají i poslední stavební úpravy hradu.
V letošní sezóně je prohlídka hradu částečně omezená. Z důvodu probíhající rekonstrukce je uzavřený prohlídkový okruh Paláce a věže. Projít se ale můžete nově opraveným západním křídlem, kterému kdysi vtiskl svůj rukopis slavný architekt Dušan Jurkovič. A rozhodně stojí za to navštívit vyhlídku šesté brány.
Objevte s námi místa, která stojí za to navštívit a soutěžte o atraktivní ceny. V Cestě okolo Česka můžete soutěžit hned dvakrát!
Kunětická hora je národní kulturní památkou a patří k nejvyhledávanějším turistickým cílům Pardubicka. Dobře známá je i díky oblíbenému televiznímu seriálu Arabela, ve kterém se Kunětická hora proměnila v tajemné sídlo čaroděje Rumburaka, dobývané i samotným Fantomasem. Kunětická hora je výjimečná díky pozoruhodnému systému středověkého opevnění, které zahrnovalo šest bran, několik padacích mostů a strážních rondelů.
Poslední hrad, první zámek
Poměrně velký hradní komplex s palácem a dvěma věžemi stál na Kunětické hoře už v druhé polovině 14. století. Tenkrát měl ale kopec daleko oblejší tvar. V období husitských válek Kunětickou horu obsadil hejtman Diviš Bořek z Miletínka, opevnil ji a přestavěl do podoby typického husitského hradu.
Ten v roce 1491 získali Pernštejnové. Vilém a jeho synové Vojtěch a Jan hrad postupně proměnili na zámek. Ostatně sami Pernštejnové netitulovali Kunětickou horu jako hrad, ale jako zámek. A tak se říká, že je Kunětická hora posledním hradem a prvním zámkem v Čechách.
Pernštejnové na hradě vybudovali důmyslný systém opevnění, rytířské sály, kapli svaté Kateřiny a reprezentativní místnosti s velkými okny. O významu hradu za Pernštejnů svědčí i návštěva krále Vladislava Jagellonského v roce 1497, spojená s pasováním Vilémových synů na rytíře. Pak ale Pernštejnové obrátili svoji pozornost k Pardubicím, kde si vybudovali reprezentativnější sídlo.
V období třicetileté války, v roce 1645, dobyli a vyplenili Kunětickou horu Švédové. Hrad poté začal podléhat zkáze, což ještě víc urychlila těžba kamene a také rozebírání hradního paláce na stavební materiál. Jihozápadní část hradu se na sklonku 19. století dokonce zřítila do lomu. Těžba kamene na Kunětické hoře trvala až do začátku 20. století.
Básník dřeva Dušan Jurkovič
Před totálním zničením a v podstatě i rozebráním hrad zachránil pardubický Muzejní spolek, který dokázal dát dohromady finanční prostředky a v roce 1919 koupil Kunětickou horu od rakouského průmyslníka, barona Richarda Drascheho, který provozoval zdejší kamenolom. A protože Muzejní spolek potřeboval objekt, do kterého by umístil exponáty a své sbírky, oslovil architekta Dušana Jurkoviče.
Dušan Jurkovič navrhl podobu renovace hradu, začalo se od západní části. V prostoru šesté brány vznikly salonky a vedle hradní restaurace. Ta byla velmi úspěšná a fungovala až do 70. let 20. století. V roce 1953 přešel objekt do majetku státu. Stav staveb na Kunětické hoře se ale rychle horšil. V polovině 70. let byla uzavřena severozápadní část hradu a později i hradní palác. Návštěvníci se tam opět podívali až na jaře roku 1993.
V posledních letech prošlo západní křídlo hradu velkou proměnou. Památkáři tam coby repliku vrátili objekt, který na tomto místě stával za první republiky. Interiér prostoru šesté brány, schodiště a salonky byly zrestaurovány a po více než padesáti letech si je opět mohou návštěvníci prohlížet.
O soutěži
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
