Na kurzu modrotisku v Liberci vznikl i Ještěd
Modrotisk je od loňska zapsaný na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Tato prastará česká technika barvení textilu se opět do vrací do módy. Například česká designérka Zuzana Osako do něj v roce 2020 oblékne i naše sportovce na olympiádě v Tokiu. Bílý vzor na modré látce vzniká díky potištění speciální chemikálií. Stačí trocha šikovnosti a razítka na látku jsou hotová. Zvládly to i účastnice modrotiskového kurzu v libereckém Kultivaru.
U dlouhého, širokého stolu sedí 10 tvořivých žen a výtvarnice Dana Lindenthálová z Brandýsa nad Labem jim ukazuje, jak vyrobit razítko na textil. Ostrými rydly ryjí předkreslené vzory do měkké hmoty podobné linu.
Modrotiskový Ještěd
Když jsou originální razítka hotová, musí se nalepit na dřevěný špalík – štoček a udělat zkušební otisk. Originální vzor modrotisku si vymyslela a vytvořila Dita Hlozáková z Liberce: „Jsem patriotka, tak mám Ještěd, navíc bylinkařím, tak mám motiv podještědské louky.“ Ze svého modrotisku se siluetami Ještědu paní Dita plánuje ušít sukni.
Na omytá razítka se měkkou houbičkou nanáší takzvaný kryt. „Je to vlastně tekutá nazelenalá voda, je to několika generacemi předávaný recept, to co bude otištěno, zůstane bílé a všechno ostatní bude modré,“ popisuje výtvarnice, malířka a lektorka kurzu Dana Lindenthálová.
Hotová potištěná látka poputuje poštou do Strážnice, kde ji obarví v indigové lázni – v jedné z posledních dvou českých modrotiskových dílen.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
