„Moderní zoo by měly být genofondem ohrožených zvířat,“ říká mluvčí liberecké zoo

28. říjen 2018
Lev berberský v Zoo Liberec

Nejen republika slaví 100 let. Stejné jubileum oslaví v příštím roce i Zoo Liberec. Jakými proměnami za tu dobu prošla, na jaká zvířata se lidé chodili dívat, proč už v zahradě neuvidíme oblečené opice nebo levharta na vodítku, nebo o chovu bílých tygrů si s Ivetou Kalátovou povídala mluvčí liberecké zoo Barbara Tesařová.

Historie liberecké zoo sahá do konce 19. století, kde v Liberci působil ornitologický spolek. Jedna z jeho voliér byla v Lidových sadech a do blízkého jezírka vysadili labutě.

Barbara Tesařová - mluvčí liberecké zoo

„Více se zahrada začala rozmáhat v roce 1907, kdy tam byl převezen baráček z tehdejší česko-německé výstavy, takzvané Ptačí hnízdo, které tam je doteďka. A kolem něho se soustředilo spousty nových voliér. Nejenom s ptáky, ale i s lesní zvěří. A ta zahrada se začala rozrůstat,“ popsala počátky zoo liberecké její mluvčí Barbara Tesařová.

Už tenkrát usilovali chovatelé o licenci zoologické zahrady. Jejich činnost ale přerušila první světová válka. Zahrada se tak stala nejstarší zoologickou zahradou na našem území až v roce 1919.

Sloni indičtí se v Liberci chovají od roku 1958

První ředitel liberecké zoo Erich Sluwa byl ve funkci od roku 1919 do roku 1945. Za tu dobu se mu podařilo nasbírat až 500 zvířat.

„Tehdejší zahrada se rozprostírala na území pěti hektarů a už tehdy tam bylo asi 500 zvířat a asi 150 druhů, což je neuvěřitelné množství. Tehdy ale neměli moc ponětí, jak ty druhy chovat a co potřebují, takže to připomínalo spíš zvěřinec než zoologickou zahradu. Jak tam těch zvířat měli tolik, často se stávalo, že pro ně neměli zázemí na zimu. Takže ta zvířata tam vystavovali třeba jen přes léto a na zimu je zase prodávali,“ nastínila první etapu zahrady Barbara Tesařová. Současná zoo má 14 hektarů a je v ní až 160 druhů zvířat ze všech kontinentů.

Krajta zelená v liberecké zoo

Po skončení druhé světové války byla liberecká zoo v dezolátním stavu. Dokonce se uvažovalo o jejím zrušení, protože nebyly finance a bylo málo zvířat. Zahradu pozvedl až ředitel Jiří Badalec, který byl ředitelem od roku 1954 až do roku 1982.

„Jako první ředitel začal dodržovat takové ty první principy zoologických zahrad.  Začal si do své kolekce vybírat ohrožená zvířata, zajímal se o jejich život ve volné přírodě. Zahrada už začala nabírat podobu zoologické zahrady a ne zvěřince nebo zookoutku,“ popsala Tesařová. V té době také došlo k rozšíření zahrady až k Lidovým sadům.

Turako červenokorunkatý v liberecké zoo

V průběhu sta let se změnila hlavně filosofie zoologické zahrady. Ustoupilo se od atrakcí typu oblečených opic, šelem na vodítku nebo křtin zvířat. Na ústupu je i umělý odchov mláďat.

„My se teď snažíme do toho chovu nezasahovat. Když se narodí mládě, tak my vše necháváme na přírodě a zasahujeme do toho jen ve zcela výjimečných případech a situacích. Bohužel i za cenu toho, že by to mládě mělo uhynout. Ale tak to funguje i ve volné přírodě,“ vysvětlila současnou filosofii zoologů Tesařová. Mláďata odchovaná lidmi totiž podle ní ztrácejí své přirozené zvířecí instinkty a jeho vlastní druh už ho mezi sebe nepřijme.

Lachtani v Zoo Liberec

To souvisí i s hlavním posláním současných zoologických zahrad, které cílí na záchranu ohrožených druhů.

„Moderní zoologické zahrady už by měly sloužit především jako genofond ohrožených zvířat. Těch zvířat, která ve volné přírodně rapidně ubývají. Měli bychom se snažit udržovat záložní populace. Abychom byli schopni vracet zpátky druh, který ve volné přírodě vymře," přiblížila mluvčí.

Žirafa ze Zoo Liberec

To se podle ní týká i tolik diskutovaných bílých tygrů, kteří nepatří k ohroženým druhům. Jde totiž o formu vyšlechtěnou člověkem. O mláďata bílých tygrů proto podle ní není mezi jinými zoologickými zahradami zájem, takže i při zachování jejich chovu by opakovaně vyvstal problém s místem, které každé zvíře k životu potřebuje. Bílí tygři aktuálně využívají v liberecké zoo tři výběhy.

Bílí tygři v Zoo Liberec

„Tyto tři výběhy bychom mohli použít pro chov nějakého ohroženého druhu, který to opravdu potřebuje. Pro Evropu to je například tygr sumaterský, protože my bychom o tygry nechtěli přijít, takže bychom ty bílé tygry rádi vyměnili za tygry sumaterské. Ti jsou součástí evropského záchovného programu,“ dokončila Barbara Tesařová.

Úloha moderních zahrad je totiž nejen zachovávat ohrožené druhy, ale i pomáhat jim v jejich přirozeném prostředí. Liberecká zoo je členem Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA) a od roku 2017 řídí její mezinárodní kampaň Silent Forest, která je zaměřena na záchranu ptačích druhů v Indonésii.

Oslavy sta let od založení nejstarší zoo u nás začnou už začátkem roku 2019. Jak ale budou vypadat mluvčí liberecké zoo Barbara Tesařová, která byla v sobotu hostem v pořadu Svět zvířat, zatím neprozradila.

Spustit audio
autoři: Iveta Kalátová, Michal Balák