Moderní trend stravování. Cesta za dobrým masem vede přes spokojené kuře
Maso s rodokmenem je trendy. Lidé se stále víc zajímají o to, kde a jak se chovalo zvíře, ze kterého maso pochází. Rodinná farma v Rašovicích u Týniště nad Orlicí vychází zákazníkům vstříc. Chovají kuřata od líhně až po porážku. Zákazník si dokonce může objednat kdy a v jakém váhovém rozmezí chce kuře porazit a dodat.
Otec a syn Martinkovi založili farmu v Rašovicích před čtyřmi lety, když prý na trhu nenašli kuře, které by jim chutnalo. Základním principem jejich chovu je mít vše pod jednou střechou. Kuřata se líhnou na farmě z dovezených vajec. Krmí se pšenicí z tamních zdrojů od okolních zemědělců.
V několika menších halách jsou kuřata stejně stará. Žijí tam přibližně 70 dní, což je mnohem delší doba než u kuřat z jiných chovů. Délka a především způsob života mají významný vliv na růst svaloviny, tedy dobré maso.
Jsou fit a jejich chov je fér
Ochranná známka „fit a fér“ potvrzuje, že kuřata mají v Rašovicích dostatek prostoru ve výběhu, a to nejen na plochu, ale mohou tam i přirozeně hřadovat. Majitelé věří, že i tento pohyb přispívá k lepšímu růstu svalů.
Díky tomu, že je chov i linka na zpracování pod jednou střechou, nejsou zvířata stresována zbytečnou přepravou. Linka na zpracování je v provozu dvakrát v týdnu a farmáři zpracují jen tolik kusů, kolik si jich zákazníci předem a podle váhového rozmezí objednali. Rašovické kuře tedy patrně nenajdete ležet na dně pultu v prodejně.
Chlazené lepší než mražené
Každý kuchař dá raději přednost masu chlazenému před zmrazeným, které ztratilo vodu a má už porušenou strukturu vláken. Rašovické kuře jde proto z linky do boxu, ve kterém se zchladí na teplotu 4 až 7 stupňů, a poté už se expeduje rovnou k zákazníkovi.
„Krmíme kuřata pšenicí, mají podestýlku z rašeliny, která dobře saje a je měkčí, kuřata jsou po celou dobu chovu pod dohledem, včetně porážky, kterou kontroluje veterinární dohled. Nedostávají žádná antibiotika“, říká farmář Ladislav Martinek ml.
Jak poznat dobré kuřecí maso?
Kuřecí maso patří k nejdietnějším, obsahuje jen přibližně 7 % tuku, přičemž nejvíce je ho v kůži. Při výběru kuřecího masa bychom si nejprve měli všímat jeho barvy. Neměla by být příliš světlá nebo dokonce šedá či s modrými podlitinami, které by svědčily o špatném zacházení při porážce. Je-li maso růžové či do červena, znamená, že kuře bylo dobře živené. Pokrvení zase značí dostatek pohybu. Kuře vcelku by také nemělo mít potrhanou kůži nebo otlaky.
Když už si vybereme dobré kuře, měli bychom pamatovat i na správné skladování. A to nejen doma, ale už během cesty z obchodu by neměla kolísat teplota masa. Jakmile se maso ohřeje, mohou se v něm množit nežádoucí látky nebo dokonce zárodky salmonely, která by ale kontrolovaným chovem vůbec neměla projít.
