Mobilní aplikace předpovědi počasí jsou fajn, ale nepokecáte si, směje se meteorolog Jaroslav Tuček

27. duben 2021

Meteorolog Jaroslav Tuček z Českého hydrometeorologického ústavu je s námi pravidelně spolu se svými kolegy ve spojení v našem ranním vysílání, na jejich informace se jistě všichni vždy těší, protože počasí zajímá všechny. 

O čem mluvíte nejraději, to by mě zajímalo?
Rozhodně o počasí.

Ing. Jaroslav Tuček ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

A neunavuje vás to už někdy, když všichni po vás chtějí vědět, jak bude?
Já mám takovou obranu, že v podstatě, když nejsem v práci, tak o počasí nevím nic. Ovšem když přijde na přetřes otázka, co dělám za práci, tak v tom okamžiku automaticky následuje, a jaké bude počasí? Takže mě to nepřekvapí.

Není špatné počasí. Mám rád všechna čtyři roční období, léto, zimu, podzim i jaro. Prostě se to musí vždy tři měsíce vydržet.
Ing. Jaroslav Tuček, meteorolog ČHMÚ

Vždy jste chtěl být meteorologem? Měl jste doma jako kluk nějakou meteostanici?
Ne, že bych chtěl být přímo meteorologem, těch povolání, čím jsem chtěl být, je hodně. Ale meteorologie vyplynula z mého předchozího povolání, protože jsem dělal do letectví a k tomu samozřejmě metrologie patří, je mu blízko. Nakonec, když jsem skončil s létáním, tak jsem dostal nabídku pracovat v Hradci Králové jako meteorolog.

Čtěte také

Takže vy nemáte vystudováno ČVUT jako většina meteorologů, vy jste pilot. Proč nelétáte?
Doba to tak přinesla a já jsem se tak rozhodl.

Čísla a tabulky vás tedy musí také hodně bavit?
Čísla a tabulky určitě také, jen mám sklerózu. Takže když si to načtu, tak v podstatě druhý den nevím, co jsem si načetl. Proto je dobré mít všechna data někde napsaná a mít možnost je vždy dohledat. Ale když se mě zeptáte, jak bylo před týdnem, tak já to neřeknu, protože to nevím.

Mraky a podvečer

Jaro, léto, podzim, zima, všechno berete tak, jak to přichází?
Určitě, nemám žádné roční období, kdy bych říkal, že je špatné počasí. Prostě se to musí vždy tři měsíce vydržet. Mám rád léto, mám rád zimu, mám rád podzim, mám rád jaro. Cokoliv.

Čtěte také

Letošní duben byl hodně aprílový, se vším všudy, sníh, slunce, zataženo, jasno, vítr, v předpovědích bylo úplně všechno.
To souhlasí. Už jsme si zvykli, že poslední léta bylo v dubnu pomalu léto. A najednou se stalo, že je duben je dubnovatý, ano.

Náš region je navíc hodně výjimečný, máme i vysoké hory. Tak je to možná náročnější pro meteorology předpovědět počasí, ne?
Určitě musíme brát hory v potaz, samozřejmě. Ale každý region má něco a myslím, že to zvládáme úplně v pohodě. Už o tom ani nepřemýšlíme.

Stále je to jen počasí a příroda. Můžete mít tisíc podkladů pro předpověď, že nějak bude, a ono se to zvrtne a je to úplně jinak.
Ing. Jaroslav Tuček, meteorolog ČHMÚ

Já mám tendenci slyšet jen ty nejvyšší teploty a soustředit se na ně.
Souhlasím, to slyší všichni. V okamžiku, kdy řekneme ojediněle přeháňky, tak všichni slyší jen přeháňky. A pokud lidem nad jejich domem nezaprší, tak říkají, že to meteorologům zase nevyšlo. To ojediněle už nikdo nevnímá. Ale tak to přináší život a my to tak bereme.

Sídlo pobočky Českého hydrometeorologického ústavu v Hradci Králové

Co tedy znamená ojediněle?
Ojediněle je do 20 procent na území. Ale samozřejmě ne vždy se předpověď podaří. Nechci říct, že ji máme stoprocentní, ale na dva následující dny jsou předpovědi s úspěšností na 90 procentech, což si myslím, že je docela vysoké číslo.

Díky vám jsme jediné rádio, které nabízí posluchačům přesnou regionální předpověď. Jak u vás vypadá takový klasický pracovní den?
V dnešní době už je to hlavně o počítačích. Ty hlavní vstupy co máme, jdou k vám ráno do rádia. A potom nám samozřejmě volají i zemědělci, jsou na předpovědích počasí hodně závislí a spoléhají na nás. Musím říct, že nás zároveň i chválí, že jsou spokojeni, protože jim strašně ulehčujeme práci.

Čtěte také

Mnozí vám ale fušují do řemesla. Tak se zeptám, jak moc jsou mobilní aplikace spolehlivé?
Myslím, že určitě nějaký výhled dají. Není to samozřejmě úplně dopodrobna, ale na základní informace jsou mobilní aplikace naprosto dokonalé. Ovšem nemají duši, nepokecáte si s nimi.

A co Aladin nebo norský model předpovědi počasí?
Obojí je Aladin. Norský model samozřejmě vychází z Aladina. Všechno se počítá na jednom velkém počítači a my ten model přebíráme. Zároveň si ho tady ještě dopočítáváme na naše území. Tedy když to vezmeme selským rozumem, tak by náš model měl být přesnější.

Meteo zahrádka pobočky Českého hydrometeorologického ústavu v Hradci Králové

Dá se udělat špatná předpověď?
Určitě. Stále je to jen počasí a příroda. Můžete mít tisíc podkladů pro předpověď, že nějak bude, a ono se to zvrtne a je to úplně jinak.

Takže stoprocentní předpověď neexistuje?
Nemůže existovat. Nejde to. Prostě to ještě neumíme. Občas se stane, že prostě předpovíme, že tady žádné srážky nebudou, a potom prší celý den.

Stoprocentní úspěšnosti předpovědi počasí asi nedosáhneme. To je hudba hodně daleké budoucnosti. Až poručíme větru a dešti.
Ing. Jaroslav Tuček, meteorolog ČHMÚ

Zatím tedy neumíte stoprocentně předpovídat. Ale meteorologie se stále vyvíjí, kde ji vidíte za 30 let?
Tak to nevím. Já si to nedokáži představit. Samozřejmě bude to stále přesnější a přesnější. Ale myslím si, že stoprocentnosti asi stejně nedosáhneme. To je možná hudba hodně daleké budoucnosti. Až poručíme větru, dešti.

Čtěte také

Co je nejtěžší předpovědět?
Dost náročná je zvlněná studená fronta, protože nevíte, jak se bude vlnit, jak se bude pohybovat, jakou rychlostí. Povíte, že tady u nás bude odpoledne, a ona se bude celý den vlnit na západě Čech a přijde až v noci. Takže to předpovědět je hodně náročná věc.

Je pravda, že určitá území také pohlcují srážky. Třeba vodní nádrž Rozkoš je takové magické místo, tam se vyprší a o pár kilometrů nic. Čím to je?
Je to tím terénem a povrchem samozřejmě. Dost často působí dálnice jako takový magnet, betonová vyhřátá plocha v létě, tvoří se tam často bouřky. To samé jsou velká města, aglomerace Hradec - Pardubice, letiště v Pardubicích, to jsou všechno místa, která jsou v létě opravdu přehřátá a vytváří podmínky pro to, aby se tam utvořila bouřka.

Květnové počasí zatím dává naději, že by letošní rok nemusel být až tak suchý, jak se hydrologové ještě na začátku jara obávali (ilustrační foto)

Máte rád pranostiky? Věříte na ně?
Já si myslím, že určitě jistý základ v sobě mají. Byť s postupem času kvůli civilizaci trošku ztrácí na významu.

Medardova kápě - 40 dní kape.
Někdy to vyjde, někdy ne. Je to podobné, jako když se díváte na astrologická znamení zvěrokruhu, tam si také vždy člověk najde, co na něj pasuje. A když to vyjde, tak říkáme, že to funguje. A když to nevyjde, tak na to velmi rychle zapomeneme.

Čtěte také

Líbí se mi, že boříte mýty, lidé technicky vzdělaní nemají většinou smysl pro humor. Vy ho máte. Televize mají své meteorology, Alenu Zárybnickou zná každý. Považují vás tedy lidé za celebrity? Vnímáte to tak?
Vůbec ne. Nevím, jestli to tak vnímají kolegové, ale já tedy rozhodně nevnímám meteorology jako celebrity. Prostě vám povíme jaké bude počasí a tím to končí.

Ale my se na vás těšíme.
Tak to je příjemné slyšet.

Neuvažoval jste někdy, že byste nám popřál také Slunce v duši?
Jako pan Zákopčaník. I když mě někdy napadají různé průpovídky, tak si myslím, že se to úplně k předpovědi počasí nehodí. Občas řeknu nějakou průpovídku k vám do rozhlasu a pak si říkám, jestli to vůbec bylo vhodné. Protože Český rozhlas Hradec Králové není žádné bulvární rádio.

Pavla Kindernayová a Ing. Jaroslav Tuček ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Ale my to odlehčení máme čas od času velmi rádi. Řeknete nám nějakou předpověď?
Víte co, já jsem říkal, že pokud nejsem v práci, tak se o počasí nebavím. Ale pamatuji si, že dnes by mělo být počasí pěkné, sluníčka poměrně dost, i když odpoledne oblačnosti přibude. Teploty by se měly pohybovat mezi 11 až 14 stupni. A bez deštníků.

Nejste sice v práci, ale dokonalá předpověď. Meteorolog Jaroslav Tuček byl naším hostem.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.