Místo slepic křepelky. Jejich chov zvládne i začátečník

16. říjen 2021

Lidé se vracejí nejen k chovu slepic. Do módy přicházejí křepelky. Jejich vajíčka jsou sice malá, zato velmi chutná a zdravá.

„K chovu se používají křepelky japonské. Jejich chov je jednoduchý, stačí menší klec o rozměrech 50 × 100 centimetrů. Deset křepelek tam bude dobře prosperovat,“ vysvětluje předseda chovatelů ze Svinčan Josef Blažek.

Drůbež se v dnešní době líhne většinou uměle. Kuřátka křepelek se líhnou přibližně na osmnácti dnech, a čerstvě po vylíhnutí vypadají trochu jako malí čmeláci. „Váží čtyři až pět gramů, ale jsou ohromně vitální, hned se zajímají o potravu. A pokud mají ideální krmení, teplo a svítí se jim, tak za 45 dnů vyrostou tak, že snášejí první vajíčka,“ říká chovatel Blažek.

Ale pozor, křepelky potřebují k životu teplo, alespoň dvacet stupňů Celsia, jinak přestávají snášet.

Křepelčí vejce jsou nabitá živinami

Přestože je křepelčí vejce asi pětkrát menší než slepičí, s obsahem živin si s nimi nezadají. Jedno křepelčí vejce obsahuje zhruba patnáct kalorií, ale je bohaté na vitamíny a minerály, včetně selenu, vitamínu B2, vitaminu B12, cholinu i menšího množství železa.

Aby byla vajíčka kvalitní, potřebují křepelky vyváženou stravu. Základem jsou obiloviny. Potřebují také bílkoviny, které zajistí například směs moučky z vojtěšky, rozemletý hrách nebo tvaroh. Vitalitu jim zajistí listy pampelišek, jetel nebo mrkev.

Křepelčí vejce

„Já si dělám každé ráno čtyři křepelčí vajíčka a podívejte se, jak pěkně vypadám,“ směje se Josef Blažek, který chov křepelek doporučuje.

Husy, krůty a kachny jsou náročnější. Poslechněte si v reportáži, na co jsou krůty choulostivé a které kachní plemeno je pro chov nejlepší.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.