Mírná zima pomáhá přežít slabým a nemocným zvířatům. Může to oslabit populaci lesní zvěře

Myslivci nosí v zimě do krmelců pro lesní zvěř jídlo navíc. Například směs ječmene, slunečnice, kukuřice a ovsa. Směsí přikrmují spárkatou zvěř v zimním období, kdy je potřeba jí přilepšit. Kromě toho zvěři nechybí sůl, seno a občas i jablko.

„Dužina se může dávat taky - jablka, řepa a dávají se i kaštany a žaludy. Přikrmování zvěře v zimě není zase taková nutnost, ale je to potřeba, zvláště v době kdy je tuhá zima,“ vysvětluje člen mysliveckého sdružení Výr - Dubá Petr Slaba a dodává, že tuhá zima vyselektuje slabé a nemocné kusy: „Taková zima nedá přežít slabší srnčí zvěři, nebo i ostatním. Poslední roky nejsou zimy zrovna chladné a tak přežije zhruba devadesát procent zvěře. Pak se to musí řešit odlovem.“

Teplé zimy přidělávají myslivcům starosti. Především kvůli přemnoženým divočákům

„Divoká prasata v takto mírných zimách mají spoustu obživy, přežívá veškerá populace divokých prasat. To způsobuje problémy myslivcům, tak i zemědělcům a dnes už i v na krajích měst, kde se odkáží usadit a působí tam velké škody.“

Obyvatelé Mníšku pod Brdy se bojí se přemnožených divokých prasat|foto: Městský úřad Mníšek pod Brdy

„Úhyn zvěře v zimě je přirozený. Přirozeným způsobem se likvidují slabší kusy. Současná zima a vůbec zimy, které byly, umožňují přežití i těch nejslabších kusů. Tím se ale zhoršuje její kvalita. Tyto slabé, nebo geneticky špatně založené kusy se na jaře mohou zapojit do rozmnožování a tím pádem se určité negativní jevy a špatný zdravotní stav dostává do toho rozmnožovacího cyklu,“ vysvětluje ředitel českolipského muzea a zoolog Zdeněk Vitáček. Po teplé zimě můžeme očekávat i více klíšťat a komárů.

„Nejen klíšťat a komárů. Bude větší množství plžů, hlodavců, myší. To samozřejmě bude mít zase příznivý vliv na to, že bude více dravců, protože bude větší nabídka potravy.“