Ministerstvo školství chce optimalizovat množství dětí ve třídách. Obce a školy se bojí

Ministerstvo sice dočasně jednání o reformě financování regionálního školství, kam návrh optimálních tříd spadá, dočasně pozastavilo, obce a města přesto dál řeší, jaké by to mohlo mít důsledky, pokud by začal návrh v budoucnu platit.

Optimální třída trápí například Holany a jejich starostku Andreu Subotovou: „To by znamenalo pro školu bv Holanech veliký problém, obávám se že přímo likvidaci.“ Navíc zrušením školy by se přerušila návaznost na mateřinky, se kterou teď rodiče automaticky počítají.

Pokud by škola v Holanech nebyla, děti by musely dojíždět, rodiče by o ně měli starost, stouply by jim finanční náklady a přišly by i další komplikace, jak zdůrazňuje holanská starostka: „Pro vesnici by to byl poměrně velký zásah. Pokud by už šesti, sedmileté děti měly jezdit sami autobusem do České Lípy, nevím kolik rodičů by to nechalo takhle...“

Nejen v Holanech mají ve škole nedostatek žáků a třídu o dvaceti čtyř dětech nejsou schopni vytvořit. To je třeba případ Kravař, kde je ředitelkou tamní základní školy Miluše Novotná: „Na zápis přišlo devatenáct dětí, tři děti mají odklad a dvě se stěhují – celkem zůstává čtrnáct dětí... Přáli bychom si, kdyby jich bylo více.“ A stejné přání mají i jiné obce, které o každého žáčka musejí doslova bojovat.

Na závěr ještě starostka Holan Andrea Sobotová podotýká zajímavou věc, v celé kauze s názvem „optimální třída" nejde zdaleka jen o školství, ale celkově o budoucnost malých obcí a vesnic.

„Vzhledem k probíhající výstavbě by nám to přidělalo velké problémy. Mnoho lidí si staví domy na vesnici s tím, že školu a školku mají v místě... A takhle by to mohlo znamenat i odliv mladých ročníků...“ vysvětluje holanská starostka Andrea Subotová.

Ministerstvo říká, že zatím je zbytečné cokoliv předjímat a řešit, když jsou jednání pozastavená, obce a města na Českolipsku to ale vidí jinak a nadále zůstávají ve strachu o budoucnost svých škol a tedy i o budoucnost obyvatel.