Miloslav Hrdý zpestřil svou maturitní práci o chemii básní, celý život byl pak věrný folkloru

Miloslav Hrdý o sobě říká, že je ortodoxní folklorista Slovácka. Přitom stačilo málo a byl by ortodoxním folkloristou Hané. Narodil se totiž v Olomouci, ale pobyl tam jenom pár měsíců. Rodina se přestěhovala do Huštěnovic na Uherskohradišťsku a Slovácko díky tomu dostalo do vínku nadšeného milovníka lidové kultury, poetu, tvůrce mnoha drobných, poučných a vtipných publikací o životě na Slovácku nebo vyhlašovatele soukromých anket. Stojí také za vybudováním buchlovického Muzea Podhradí a především je autorem dnes už známých a oblíbených česnekových slavností v Buchlovicích.

Miloslav Hrdý kuriózně vystudoval chemii. Směr jeho života naznačovala už jeho maturitní práce na téma "Vztah mezi chemií a poezií". Jak jde tyto dva nesourodé obory propojit? Na to pan Hrdý odpovídá: „Já jsem obdivoval mnohotvárnost českého jazyka. A variabilita chemických procesů mi připadala velmi podobná.“ Nutno dodat, že tuto práci zpestřil i básní.

Vystudovanému oboru se věnoval jen pár let, pak pracoval v Muzeu Jana Amose Komenského v Uherském Brodě a dlouhá léta byl tajemníkem Úřadu městyse Buchlovice. Celý život pak protančil a prozpíval, vedl také folklorní soubor a vydal i několik sborníků slováckých písní.

I po odchodu do důchodu je stále "v jednom kole". Jak sám říká, v prvé řadě je dědečkem šesti vnuků a vnuček, a to moc rád. Jeho srdeční záležitostí jsou ale také strážnické festivaly, a především ankety na různá témata, kterými baví své přátele a známé, a je i sám sebe tak také poučí. Do toho stíhá ve velkém číst hlavně knihy z dostihového prostředí nebo detektivky, a také psát soukromý deník, kam si zaznamenává zajímavé okamžiky svého života a k nim občas i "vzletné poznámky" například o víně nebo jiných radostech života.

Miloslav Hrdý má vztah i k vaření nebo zahradničení. S láskou mluví především o zelí a švestkách. V Buchlovicích mají díky němu Sad klenotů, kde rostou původní, často už jinde neexistující odrůdy jabloní, hrušní a dalších ovocných stromů.

Svého času organizoval také akce s názvem "otvírání sklének", což měla být paralela s otvíráním studánek, jen ve vztahu ke slivovici. Stojí také za tradicí buchlovických česnekových slavností.

Zdá se vám toho na jeden běžný život moc? Není to zdaleka všechno. Jak se dozvíte v rozhovoru s Miloslavem Hrdým, žije život opravdu naplno. Ke známé větě Tomáše Bati "Den má 86 400 vteřin" si totiž přidal dovětek: „A já bych nechtěl mnoho těch vteřin proflákat,“ což se mu daří.