Do práce chodím moc ráda, je to jako jít na slavnost, říká dětská lékařka Lenka Ťoukálková

Pediatrička Lenka Ťoukálková z Vizovic už takřka půl století působí na Dětském oddělení Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně a v ambulanci dětské gastroenterologie, kterou tam před lety zakládala. 

Mimo práci stíhala i svou rodinu a sportovala: jezdila na lyžích, bruslila, plavala a před padesátkou si splnila sen a začala jezdit na koni. K tomu paní Ťoukálková s neskrývaným nadšením říká: „To byl sen, který jsem se ani neodvážila vyslovit. A skutečně se mi to podařilo zorganizovat a považuji to za svůj výborný nápad.“

Dnes už na koni nejezdí. K tomu dodává: „Anglická královna jezdila snad do 90 let, ale to já jsem si netroufla, protože kdybych spadla a přivezli mě kolegové do zlínské nemocnice, to bych považovala za nezodpovědné.“

Krásné vzpomínky jí ale zůstaly a o svých vyjížďkách mluví s opravdovou poezií:  „Víte, louka posetá sněhovými diamanty, zářícími pampeliškami, nebo vlnící se jako vodní hladina, krajina ozářená večerním sluncem nebo v mlze, tak to je krásné, nádherné.“

Vloni paní Ťoukálková oslavila sedmdesát let, ale malým pacientům se věnuje dál s obrovskou radostí. „Je to úplně jiný pocit, já bych to přirovnala k tomu, když jdete na slavnost. Já mám opravdu až takový pocit, že tam jdu strašně ráda,” říká v pořadu Naplno.

Nyní paní doktorka pracuje na částečný úvazek a k tomu dodává, že ji na rozdíl od každodenní práce už nesvazuje tolik úkolů, které je častokrát těžké zvládat a stíhat. „V tomto rozpoložení to snáším výborně a opravdu se do práce těším. Jen se musím ujišťovat několikrát za týden, který je vlastně zrovna den, abych na to nezapomněla,” říká s úsměvem lékařka.

Velkou radost má i z toho, že se k ní po letech hlásí bývalí dětští pacienti, s některými dokonce udržuje dlouholeté přátelství. Třeba s dívkou, která už dvacet let žije ve Spojených státech. Přesto se s ní Lenka Ťoukálková stále vídá skoro každý rok. Zná její rodiče i její dítě. Ve styku jsou pravidelně i přes internet.

Mimo práci v nemocnici je aktivní i v České lékařské komoře, kterou označuje za velmi důležitou: „Můj velký zájem v ní leží odjakživa. Sice asi navenek není příliš populární, možná není populární ani mezi lékaři, ale práce v komoře mě velmi baví a naplňuje.”

A ještě jedna odbočka od běžné práce Lenky Ťoukálkové – nese největší podíl na publikaci o historii dětského oddělení zlínské nemocnice. Sice ji nenapsala sama, postarala se však o konečnou úpravu, korekturu, výběr a uspořádání příběhů a vzpomínek lékařů a primářů, kteří se na vývoji části nemocnice pro nejmladší pacienty podíleli.

Jak nyní naplňuje svůj volný čas? A kam vyrazí na první procházku, až vymění berle za trekingové hole? Poslechněte si povídání Věry Hotařově s dětskou lékařkou Lenkou Ťoukálkovou v pořadu Naplno.