Maminky s kočárky bojují se sněhem v ulicích Liberce

Liberec je zapadaný sněhem. Auta jezdí pomalu, klouže to. A rychle se přes město nedostanou ani maminky s kočárky, které se boří do špinavého rozbředlého sněhu. Jak se jezdí maminkám s kočárky v tomhle sněhu?

„No zvyknete si asi. Já mám sníh ráda, ale jak se říká, sníh patří na hory a ve městě by asi žádný neměl být. Jsou tady místa, třeba tam, kde vodím dceru do školky, která nejsou dobře uklizená. Navíc já nemám moc kočárek do sněhu, tak s ním spíš kloužu.“

„Ve městě to docela jde, ale my bydlíme u soudu a tam se chodníky protahují, až když na ně dojde řada. A to pak místo 20 minut jdeme třeba hodinu. Ale člověk si asi nevybere, bývaly horší zimy.“
„Někde chodníky nejsou protažené, kočárky jsou široké, chodníky jsou někde úzké, takže se tam nevejdu,“ svěřují se maminky.

O moc lépe na tom nejsou ani senioři. „Ne, v tomhle sněhu se tedy dobře nechodí. Pod tou čvachtou jsou námrazky, tak se to smeká.“

Liberec má přes 160 kilometrů chodníků

Chodníky patří městu, radnice je tedy musí udržovat. Podle lidí to někdy nezvládá. Náměstek primátorky Lukáš Martin ale namítá, že při hustém a v podstatě neustálém sněžení je těžké mít všechny chodníky udržované.

„Kolikrát se potom stává, že dochází k takzvanému přehazování sněhu z komunikací na chodníky, kdy ho vozy radlicemi vlastně hrnou tam a zpátky,“ říká náměstek Lukáš Martin a dodává:

„Snažíme se, aby veškeré chodníky byly řádně upravené a schůdné. V Liberci je zhruba 162 kilometrů udržovaných chodníků, technické služby mají osm malotraktorů s radlicemi a posypem, dva malotraktory dokonce s frézou, pět nakládačů a samozřejmě pracovníky na ruční úklid.“

Centrum Liberce stíhají technické služby uklízet dobře a rychle, dál od středu města se musí lidé brodit sněhem a čekat, až přijede radlice, nebo až přestane sněžit a povrch chodníku se ušlape.