Ludvík Hess: Všem dětem odloženým do babyboxů vymýšlím jména já
Do povědomí veřejnosti se zásadně zapsal jako zakladatel babyboxů. „Na to slovo mám dokonce patent.“ Je ale také novinář, spisovatel a chovatel koní.
Ludvík Hess založil první babybox v roce 2005 a už jimi prošlo přes 200 dětí. „Očekával jsem tak tři děti za deset let. Netušil jsem, že za 15 let budu mít 81 babyboxů. Chtěl jsem tak dva tři.“ Napsal o nich knihu Co jste se v novinách nedočetli o babyboxech.
Podle jeho zkušeností k odložení dítěte matku vedou hlavně sociální důvody. Jedné ženě se mu podařilo tento čin rozmluvit a dodnes o ní má informace. „Skamarádili jsme se a jsme v kontaktu. Není to ledajaká žena, má titul před i za jménem. Měla dvojčata a myslela si, že to nezvládne. Tam byl hlavní důvod otec dítěte. Stará se zdatně, ale asi to není legrace. Nedávno jsem jim přispěl na auto, aby je mohla převážet.“
Miminkům dává jména
Proti babyboxům měl výtky původně nejen Výbor pro práva dítěte při OSN, ale i řada odborníků, především pediatři. „Já nechci nikoho přesvědčovat. Mediálně je lepší, když odpůrci jsou, ale je pravda, že dnes těžce najdete nějakého odpůrce. Taky už mám na všechno odpověď, mám tu problematiku prolezlou i po právní stránce. Třeba z pediatrů už se najdou jen 2 ze 100.“
O každém odloženém dítěti ví, protože mu přijde informace na mobil. Proto také všem dává jména. Kde bere inspiraci? „To záleží, kde zrovna jsem, s kým se bavím nebo kdo se mi líbí. Kdyby se teď někde objevilo dítě v babyboxu, jmenovalo by se Alex, nebo Alexandr,“ naráží na jméno naší moderátorky.
Díky babyboxům je Ludvík Hess vnímán jako zachránce odložených dětí, on však takové vyjádření odmítá. „Možná jsem některému z nich život zachránil, ale nechci to brát takhle. Je to záležitost korektních matek, že si dají čas a práci a dojdou k babyboxu. Ale když slyším zprávu, že maminka porodí a odhodí do popelnice, tak to je strašný.“ Další babybox otvírá v Chrudimi 1. června na Mezinárodní den dětí.
Antologie Divoké víno a Balady o koních
Ludvík Hess je také spisovatel. V roce 1964 založil se spolužákem Emilem Machálkem literární časopis Divoké víno, který vycházel v tištěné podobě do roku 1972, nyní pokračuje online. „Miluju vůni v tiskárnách. Ale dnes je potřeba všechno odkázat na internet. Mám webmastera, kterej se mi o to stará.“
Napsal tři díly Antologie Divoké víno 1964–2007, Antologie Divoké víno 2007–2017 čili Pegas? Kentaur? Satyr..? a třetí díl Antologie Divoké víno 2017–2021 aneb Mám víc kamarádů nebožtíků než živých. „Na to jsou velmi dobré reakce a jsou tam krásné fotografie. Jsou tam přímo fotografická esa. A ten podtitulek posledního dílu – tak to holt je, všichni mí vrstevníci umírají.“
Jako milovník koní a žen napsal knihu Balady o koních a romance o holkách. Láska ke koním ho provází od dětství. „Děda mě dovedl na kladenskou jízdárnu a tam jsem poprvé seděl na koni. Pak jsem chtěl bejt sedlák, líbilo se mi, jak jsou koně zapřažení.“
Kopnul ho někdy kůň a jezdí na nich ještě? Co ho přimělo založit babybox? Jmenuje se některé miminko po něm? Poslechněte si v rozhovoru u Alex.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.