Longboardisté se učili ve Vesci. Odreagování, meditace, popisují jízdu

„Váhu potřebujeme mít vepředu, to nám určuje stabilitu. Brzdí se buď nohou o zem, to je takzvaný ‚footbreak‘, nebo takzvaným ‚slidem,“ vysvětluje jeden z instruktorů, co právě piluje se svými svěřenci během longboardového happeningu.

Kolem něj se na podlouhlém prkně s kolečky prohánějí většinou mladí longboardisté a ve skluzu se snaží brzdit. Ve Vesci mají šanci naučit se od opravdových profesionálů různé techniky jízdy.

Dorazit mohl úplně kdokoli. „Mám dobrý pocit a prožitek z jízdy. Vždycky mi to pomůže odreagovat se,“ svěřuje se nadšená longboardistka Jana.

„Je to něco úplně jiného, takové surfování. Někdy na něm i dojíždím do školy a často longboard používám jako dopravní prostředek. Můžeš si ho vzít do vlaku nebo tramvaje a nikoho neobtěžuješ, jako třeba s kolem,“ dodává další jezdec Martin.

Tomuto sportovnímu odvětví se nevěnují dlouho, ale jsou typickou ukázkou zapálené a nadšené generace, která je vzhledem k velmi krátké historii longboardu také generací průkopnickou.

„Scéna začla fungovat kolem roku 2007, kdy se začalo scházet pár nadšenců, od té doby se to rozrostlo v neuvěřitelnou módu. Longboard můžete potkat v každém městě v republice. Vždycky se na tom někdo veze,“ vzpomíná manažer akce longboardistů Adam Ulrych.

„Rozrostla se i závodní scéna, kdy se jezdí z kopce. V ČR pořádáme mistrovství republiky i světa. Už jsme na světové úrovni,“ chlubí se organizátor.

Populární je longoarding hned z několika důvodů - rozhodně obsahuje alespoň špetku adrenalinu, je vcelku lehce dostupný a jedná se o poměrně hravou záležitost. Další vysvětlení má jeden ze zúčastněných Jarda:

„Lidi to přirovnávají k nějakému druhu meditace. Já nikdy nemeditoval, ale lidi říkají, že vypneš mozek a nic nemusíš. Když jedu kopec, je to přesně ono. Jedeš a nic tě nezajímá, všechny problémy jsou pryč. Jen jedeš a máš prázdno.“

Longboard|foto:David Nyč - NEPOUŽÍVAT