Lidé do 30 let jsou podle zaměstnavatelů z Českolipska na neschopence častěji než ti starší

11. listopad 2015

Pro zaměstnavatele na Českolipsku jsou mladí zaměstnanci do třiceti let problematičtí. Podle nich jsou nespolehliví a častěji nemocní, než starší kolegové. Zaměstnavatelé mají za to, že neschopenky jsou často vystavené bezdůvodně a proto chtějí kontrolovat nejen pracovníky, ale i lékaře. Mnoho možností ale nemají.

„Nikdy jsme nerozlišovali věkové skupiny. Byli jsme nucení se u nemocností dívat se na věkové skupiny. Nejnemocnější skupinou jsou ty nejmladší,“ konstatuje generální ředitel společnosti Crystalex Martin Kubát a dodává: „Do určité míry bych pochyboval, jestli tato kategorie je tak strašně nemocná. Je s podivem, že jim lékaři tak snadno vystaví neschopenky v řádech týdnů a měsíců. Divím se tomu, že člověk nad dvacet let může chybět v řádech osm až patnáct týdnů.“

Podle praktické lékařky Lenky Šepsové se doktoři setkávají s pacienty, kteří zdravotní problémy skutečně zveličují proto, aby nemuseli do práce. I přesto je vztah mezi pacientem a lékařem založen hlavně na důvěře.

„Já musím jako lékař vycházet z toho, že pacient mluví pravdu. Kdybych ho podezřívala, že pravdu nemluví, bylo by to porušení etického principu. Já se mohu později dovědět, že mi lhal, ale v té chvíli o tom nemohu ani přemýšlet.“

Důvodem, proč pacienti chtějí vystavit neschopenku, je podle lékařů například i to, že nedostanou dovolenou, hrozí jim propuštění z práce nebo i jiné sociální problémy. Podle Lenky Šepsové existuje i další možnost, proč někteří praktičtí lékaři mají vyšší počet vystavených neschopenek.

„Ošetřující lékař i specialista, pokud zjistí skutečnosti, které zapříčiňují vznik pracovní neschopnosti, má neschopenku vystavit. To se v praxi často neděje. Pak je zpět pacient poslán k praktickému lékaři, aby mu tu neschopenku vystavil.“

Podle zástupkyně ředitelky českolipské okresní správy sociálního zabezpečení Boženy Peřinové mají zaměstnavatelé možnost, v případě podezření na neoprávněné vystavení neschopenky, podat podnět prošetření lékaře právě na správě sociálního zabezpečení.

„V takovém případě má ošetřující lékař povinnost posudkovému lékaři umožnit kontrolu ve své ordinaci, nebo se dostavit na správu sociálního zabezpečení. Ošetřující lékař je povinen předložit potřebnou dokumentaci. Pokud posudkový lékař zjistí, že jsou důvody pro ukončení pracovní neschopnosti, ukončí ji.“

Na Českolipsku letos zaměstnavatelé podali zatím tři podněty k prošetření lékařů ohledně vystavených pracovních neschopností.

Spustit audio