Karel Oujezdský (19. září 1946 – 10. listopadu 2025) vystudoval v letech 1965–1971 Fakultu sociálních věd a publicistiky Univerzity Karlovy v Praze. Už v té době se seznámil s celou řadou umělců – malířů, sochařů i básníků, zejména z okruhu Křižovnické školy čistého humoru bez vtipu. V letech normalizace vystřídal Karel Oujezdský řadu zaměstnání mimo novinářský obor v institucích jako Prago Union, Čedok, v automotoklubu atd. Až po roce 1989 se mohl začít svobodně věnovat publikační a rozhlasové práci se zaměřením na výtvarné umění.
V roce 1991 našel uplatnění na kulturní stanici Českého rozhlasu Vltava, nejprve v redakci Kulturní revue, poté v redakci kulturní publicistiky. 35 let pak zůstal rozhlasové práci věrný. Přispíval zejména do pořadu Mozaika a to rozhovory s výtvarnými umělci a reportážemi z vernisáží. Komponované pořady a pásma pak vytvářel hlavně pro sobotní Víkendovou přílohu stanice Vltava. Z nich jmenujme třeba pořady s malíři Jitkou Válovou, Oldřichem Smutným, Františkem Kynclem, Theodorem Pištěkem, Jiřím Načeradským, Milanem Kuncem, Františkem Skálou či Jaroslavem Rónou, se sochaři Věrou Janouškovou, Janem Koblasou či Karlem Neprašem, sklářským výtvarníkem Stanislavem Libenským, Václavem Cíglerem a Vladimírem Kopeckým nebo s významnými fotografy – Ladislavem Sitenským, Josefem Koudelkou, Dagmar Hochovou, Jindřichem Štreitem, ze zahraničních pak třeba se světově proslulými fotografkami Nan Goldin nebo Annie Leibovitz.
V roce 2008 byla Karlu Oujezdskému udělena Masarykovou akademií umění Cena Rudolfa II. za soustavnou propagaci současného výtvarného umění v Českém rozhlase s odbornými a vzdělávacími aspekty. Česká akademie vizuálního umění ho v květnu 2025 ocenila za celoživotní dílo v oblasti publicistiky výtvarného a vizuálního umění uvedením do Síně slávy.
Všechny články
-
Karel Cudlín nosí fotoaparát pořád při sobě, aby večer neplakal, že nezachytil něco zásadního
Patří k uznávaným představitelům české humanistické dokumentární fotografie. Zajímá ho především život člověka, ať už se odehrává v žižkovských hospodách, na maturi...
-
Milerád budu fotografovati moderně moderní architekturu. Josef Sudek a jeho zakázkové snímky
Výstava v Domě U Černé Matky Boží přináší fotografie moderní architektury, které navzdory své dokumentárnosti mají i silné výtvarné vyznění. Jejich autorem je Josef Sudek.
-
Račte točit aneb Šmidrové na Kampě. Socha Karla Nepraše se po...
Výstava Šmidrové v pražském Museu Kampa Nadace Jana a Medy Mládkových připomíná aktivity a dílo hlavních protagonistů skupiny vzniklé před polovinou padesátých let....
-
Ztracené existence reálného socialismu a normalizace...
Leica Gallery Prague ve Školské ulici nabízí výstavu, která v České republice vůbec poprvé představuje ucelenou kolekci díla zapomenutého slovenského dokumentárního...
-
Analogie a anachronismy Tomáše Hlaviny
Objekty a sochy konceptuálního sochaře Tomáše Hlaviny téměř vždy připomínají nějakou známou věc z každodenního života přenesenou do galerie. Těžší je ovšem rozlišit...
-
Výstava Plakát v souboji ideologií ukáže přes 500 děl z...
Přes 500 plakátů z různých zemí světa představí rozsáhlá výstava Plakát v souboji ideologií 1914–2014. Začíná dnes v Centru současného umění DOX v Praze-Holešovicíc...
-
Kov a šperk se snoubí na výstavě Liquid Time
V Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze byla včera večer zahájena výstava Liquid Time Tekutý čas.
-
Miroslav Jodas byl známý fotkami jazzmanů
Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze otevřelo v Galerii Josefa Sudka do 20. dubna výstavu fotografií významného českého fotografa 60. a 70. let 20. století.
-
„Hmota z délky ohybu“, výstava Vladimíra Houdka, loňského...
Ve Veletržním paláci v Praze vystavuje pod názvem své obrazy inspirované kruhem loňský laureát Ceny Jindřicha Chalupeckého – malíř Vladimír Houdek.
-
Jenom se dívám. Japonsko v obrazech české malířky Evy Sakumy
Česká malířka Eva Sakuma žije a pracuje v Praze, ale jednou za rok odjíždí na pár měsíců se svým japonským manželem k jeho rodičům na japonský venkov.
