Jiří Šlégr: První rok v NHL jsem protrpěl a nakonec rozhodly pěsti

Byl v týmu, který v Naganu v roce 1998 vybojoval zlatou olympijskou medaili. Ač má na svém kontě více významných výher, Naganu připisuje jednoznačné prvenství. „Ta národní hrdost, to bylo něco. Všichni jsme byli pyšní, že jsme Češi. Lidi chodili na náměstí, nechodili do práce, ve školách se neučilo, všichni se objímali,“ zavzpomínal. „Za každou trofejí je vždycky obrovský příběh. Stanleyův pohár je sice asi nejtěžší trofej, kterou můžete získat, ale já tam odehrál jen jeden zápas. Když hrajete za reprezentaci a povede se to, ta radost českého národa je nesrovnatelná. Proto je pro mě Nagano na prvním místě.“

V začátcích ukápla i slza

Jiří Šlégr hrál za Litvínov, ale většinu své kariéry strávil v zámoří. Dodnes sleduje dění kolem NHL. Sám na své začátky vzpomíná jako na pořádný boj. „Strašně toužíte hrát tu soutěž a my byli tenkrát z toho východního bloku. Hráči nás brali tak, že jim bereme práci, tak nás neměli moc rádi a manažeři nás pořád posílali na farmu. Navíc jsem neuměl pořádně anglicky a spoustu věcí jsem bral nespravedlivě. První rok jsem si fakt protrpěl a ukápla i slza,“ přiznává v rozhovoru.

O to víc chtěl být lepší a nakonec se z farmy dostal už první rok. „Nevěděl jsem, co pro to víc udělat, abych se v týmu udržel. Jednou jsem se v zápase porval s největším hráčem, rozpáral jsem ho pod nosem, on vstal a zlomil mi nos. Od té doby mě na farmu přestali posílat a manažer na tiskovce oznámil, že už zůstávám v týmu.“

Ze sněmovny zpátky na led

Nejen pro úspěšného sportovce je těžké ukončit kariéru. „Vždycky je to těžký rozhodnutí. Poprvé jsem tak učinil v roce 2010, kdy jsem cítil, že už to není ono. V Litvínově jsme ani neměli tak silné mužstvo. Tak jsem šel do politiky a dostal se do Poslanecké sněmovny. Po třech letech jsem ale zase cítil, že v Litvínově vykrystalizovalo dobré mužstvo a šel jsem zpátky na led s dvacetikilovou nadváhou. Tak to taky nebylo snadný,“ usmívá se. Titul se jim opravdu podařilo dobýt a v roce 2015 hokejovou kariéru ukončil definitivně.

Bývalý hokejový obránce si vyzkoušel také roli trenéra. Sebekriticky ale uznává, že mu to nešlo. „Po ukončení kariéry jsem dělal spíš manažera, ale nakonec jsem vyhověl přání hráčů. Bohužel to mužstvo nehrálo a mně se nepodařilo dát dohromady tu správnou chemii. Tak jsem se ‚sám odvolal‘.“

Alex Mynářová a Jiří Šlégr|foto:Dana Špicarová, Český rozhlas

K ukončení kariéry přispěla i operace páteře, přesto se necelý půl rok poté na led znovu postavil. Co obecně udělá zranění s psychikou hráče? NHL nedávno zavítala do Prahy – jak hodnotil boj Dominika Haška za to, aby v týmech v NHL nenastoupili Rusové? Proč má jiné příjmení než jeho biologický otec, bývalý hokejový reprezentant Jiří Bubla? A setkali se někdy na ledě? Poslechněte si v pořadu Alex a host.