Jednu z nejfotogeničtějších hradních zřícenin najdete v Borotíně na pomezí středních a jižních Čech
Husitům ještě odolal, ale třicetiletá válka se mu stala osudnou. Řeč je o gotickém hradě v Borotíně na Táborsku na jihu Čech. Ovšem díky tomu, že byl před čtyřmi stoletími vypálen, můžeme dnes na jeho místě navštívit jednu z nejromantičtějších hradních zřícenin u nás.
Odvážná slečna, Údolí krásných žab nebo pohádka Honza málem králem. To jsou namátkou jen některé filmy, pro které se kulisou stala zřícenina borotínského hradu, zvaná Starý zámek. Ruiny, tyčící se na travnatém ostrohu nad dvěma rybníky, patří mezi nejromantičtější středověké památky u nás.
„První písemná zmínka o hradu je z poloviny 14. století,“ říká místní patriot Milan Tejnor, který obývá barokní statek v těsném sousedství Starého zámku. „Ale jeho historie nejspíš sahá ještě o něco hlouběji do minulosti,“ dodává.
Hrad měl v minulosti několikrát na mále. Poprvé když byl vypálen císařským vojskem na začátku třicetileté války. Podruhé, když poslední majitelé Nádherní z Borutína začali kamenné zdi hradu rozprodávat na stavební materiál a z malty vyráběli hnojivo. Nakonec se ale velkou část hradu podařilo aspoň ve formě zříceniny zachránit.
„Ještě v sedmdesátých letech se tu zřítil původní gotický palác,“ vrací se Milan Tejnor do nedávné historie. „Tahle událost byla impulsem k opravám a stavebnímu zajištění zříceniny. Třeba ve filmu Honza málem králem můžete ještě vidět velké díry v hradních zdech, které byly později zazděny. Bez těchto zásahů bychom už tu Starý zámek neměli,“ dodává.
Zřícenina borotínského hradu je volně přístupná po celý rok, včetně několika místností pod úrovní terénu. Najdete ji na půli cesty mezi Českými Budějovicemi a Prahou, nedaleko sjezdu číslo 70 na dálnici D3. Návštěvníci mohou najít zázemí v přilehlém barokním dvoře, kde je v sezóně otevřená kavárna a kde se po celý rok konají různé kulturní akce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
