Jak hnojit zeleninu, aby vám ji před sklizením nenapadla plíseň? Zkuste zákvas

28. červen 2022

Jedno známé přísloví praví: „Všeho s mírou“. Platí to i pro hnojení zeleniny. Bez něj nedocílíte tak bohaté úrody, ale na druhou stranu se to s ním nesmí ani přehánět.

Letité zkušenosti má zahradnice Jana Riebe, která se nejprve věnovala okrasným rostlinám a květinám. Dnes je vyhlášená svou zeleninou a produkty z ní. I ona se přiklání k hnojení, ale spíše organickému.

„Člověk se musí nechat vést zlatou střední cestou. Myslím si, že bez postřiku a bez přístřešku rajčata v našich podmínkách úspěšně pěstovat nelze. Aby vám pršelo na rajčata a řekli jste, ničím to nestříknu, tak budete podle mého brečet. Dáte spoustu peněz za semínka nebo sazeničky, budete se tomu věnovat a někdy v půlce července před dozráváním prvních plodů se objeví plíseň. Na druhou stranu jsem odpůrcem radikální chemie. Je dobré použít nějaký postřik na začátku vegetace, když rostliny kvetou, a pak je mít v perfektní kondici. To značí mít především kvalitní kompostovou půdu.“

Zaleninové zátiší (ilustr. obr.)

Jak připravit zákvas

Přihnojování řeší Jana Riebe zákvasy. „Vyrobíte si ho jednoduše ze slepičinců, koňského, kravského či ovčího hnoje. Já osobně používám prvně zmiňované slepičince, do toho přidám všechny možné plevele a natě např. z ředkviček, kopřivy, vratič, nechám 10 dní zakvasit, potom ředím 1 : 10, a tímto zalévám prakticky veškerou zeleninu jednou za deset dní.“

Když se u ní na zahradě objeví plíseň, nevzdává se. „Plísně mám samozřejmě taky. Stalo se mi, že se objevila na konci července ve skleníku na okurkách. Otrhala jsem listy, přihnojila a okurky se z toho dostaly. Stejně jako ostatní mám na zahradě myši, slimáky, plísně. Ale snažím se s tím bojovat.“

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.