Hradecká fakultní nemocnice jako první v Česku provedla robotickou náhradu aortální srdeční chlopně

Robotické operace jim umožňují provést zákrok bez řezu jen pomocí několika vpichů. Pro pacienty jsou méně zatěžující a pomůžou jim s rychlejším návratem do normálního života.

Čtěte také

Chirurg je dnes virtuosem jako varhaník při koncertě. Při robotické operaci se používají ruce i nohy

„Vidíte, jak je široce otevřený hrudník? A to, co se tam dole hýbe, to je srdce, akorát, že ještě není otevřený osrdečník. Támhle odebrali žilku z nohy, vidíte? To se našije jako bypass na srdce.“ Při standardních srdečních operacích musí lékaři nejprve udělat velký řez. Pak otevřou osrdečník a srdce napojí na mimotělní oběh, vysvětluje kardiochirurg Jan Vojáček.

„Během té operace se s pacientem nedýchá ani mu netluče srdce. Veškerou funkci srdce a plic převezme mimotělní oběh. Tam se ta krev okysličí a vrací se zpět do pacientova těla.“

To, na co se teď díváme, tak to vypadalo do té doby, než jste mohli začít využívat robota? „Většina operací se dělá stále tady z toho standardního přístupu, ale jsou operace, které se dají vyřešit tím robotem, ale to je jen část spektra našich pacientů.“

Hradecká fakultní nemocnice jako první v Česku provedla robotickou náhradu aortální chlopně|foto:Adéla Kavříková, Český rozhlas

Na jednu z takových operací, kterou povede právě profesor Vojáček, se právě společně přesouváme. Na sále je zhruba 20 lidí. Kardiochirurgové, perfuzionisté, zdravotní sestry, sanitář nebo anesteziolog. Pacient už spí. Čeká ho plastika srdeční chlopně.

„Ta chlopeň takzvaně nedomyká. Má fungovat správně jako jednocestný ventil, pouštět krev pouze jedním směrem. V případě tady toho pacienta tomu tak není a vždycky část té přečerpané krve se vrací zpátky do levé síně. To je to co, my dnes musíme spravit a provést takzvanou mitrální plastiku.“

Takový dražší playstation

Lékaři musí nejprve pacientovi do těla vpravit čtyři robotické porty.

Čtěte také

Fakultní nemocnice v Hradci má nové robotické centrum. Umožní rychlejší a šetrnější operace

Ty následně připojí na ramena, která ovládá operatér. Speciální ovládací konzole stojí v rohu operačního sálu, jen pár metrů od pacienta. „Tady máte dokonalé trojrozměrné zobrazení. Tady sedíte, máte pedály, které ovládáte nohama a máte joysticky, které ovládáte rukama. A tím pohybujete těmi robotickými nástroji. Jako videohra. Takový dražší playstation.“

Vy nemáte boty. „Bez bot to jde líp. Mám větší cit. Můžeme? Tak, zahájíme mimotělní oběh. Ano.“

Mimotělní oběh mají na starosti perfuzionisté. Ve chvíli, kdy ho připojí, je více než polovina krve mimo tělo pacienta.

Čtěte také

Robotické centrum v Hradci Králové začalo operovat i gynekologické problémy

Aby mohl operatér chlopeň opravit a připevnit na ni speciální výstuž, musí ještě pomocí výboje u srdce navodit fibrilaci a poté ho naplnit speciálním roztokem, který ho ochromí.

„Srdce se pořád míhá, ale už do něj proudí ten kardioplegický roztok. To je vlastně krev s vysokým obsahem kalia a kalium zastavuje srdce. To možná znáte z nějakých detektivek. Pořád se ještě míhá a musí úplně stát.“

Celá operace včetně příprav trvá zhruba čtyři hodiny. Ve srovnání se zákrokem, kdy lékaři naruší hrudní kost, ztratí pacient méně krve, zkrátí se jeho pobyt na jednotce intenzivní péče a domů odejde průměrně o tři dny dříve. Potíže jako dušnost, nevýkonnost nebo bolesti na hrudi by měly úplně vymizet.