Hasiči v Libereckém kraji si stěžují, že lidé často neumí popsat místo, kam je volají

Vyděšená mladá žena volá tísňovou linku 112. Stala se svědkem vážné dopravní nehody a potřebuje pomoc. Telefonní dispečerce ale neumí popsat místo. Hasičům i zdravotním záchranářům tak utíkají drahocenné minuty, během kterých můžou pomáhat.

Podle Františka Přichystala z Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje k podobným situacím dochází běžně. „První věc, na kterou se operátorky ptají, není, co se stalo, ale kde se to stalo. Protože, když hovor vypadne, tak my už máme informaci, kde se něco stalo a můžeme tam už někoho poslat,“ říká Přichystal.

Zorientovat se v místě, kde se nehoda stala, podle hasičů mnoho lidí nezvládá. Ověřit si to lze názorně. Stačí o popis požádat lidi na ulici.

„Vím, že je to taková malá ulička, ušel jsem pět set metrů od autobusové zastávky,“ říká oslovený pan Josef v liberecké čtvrti Ostašov.

Jak se ulice jmenuje, neví, ani číslo popisné neumí rychle najít. Kam ulice vede, také neví, není prý místní.

Také druhá oslovená, paní Johana, popis místa v Liberci, kde čekala na svojí kamarádku, moc nezvládla.

„Nevím, co je to za ulici. Tamhle kousek je centrum, tady kousek je parkoviště, ale já nevím, co je to za ulici. To bych se musela tady někde podívat,“ podotýká paní Johana.

Přitom popsat místo, kde může jít o lidský život je podle Františka Přichystala velmi důležité. Pomoci mohou i zdánlivé maličkosti.

„Jakákoliv informace o továrně, nebo názvu hospody nebo jakýkoli název, který kolem sebe vidí, nám může pomoci, protože většinou tam vyjíždějí jednotky s místní znalostí,“ říká Přichystal.

Ve městě by měl podle něj volající do telefonu uvést čísla hlavně popisná, mimo zastavěnou plochu by si pak měl všimnout třeba kopců, řek, cest či stožárů. V některých obcích se hasiči orientují také podle očíslovaných sloupů veřejného osvětlení.

Hasiče kromě nedostatečného popisu místa, kam je lidé volají, trápí i zbytečné výjezdy kvůli tomu, že volající špatně popíše, co se na místě děje. Podle tiskové mluvčí libereckých hasičů Zdeňky Štrauchové se to stává i třikrát týdně.

„Spousta lidí projíždí, vidí dopravní nehodu, tak nám volá. Stala se tam a tam dopravní nehoda. Ale my, abychom mohli cíleně zasáhnout, abychom dobře využili síly a prostředky, potřebujeme přesně vědět, co se tam stalo. Takže ten člověk musí zastavit. Potřebujeme vědět, kolik lidí je tam zraněných, kolik jich je zaklíněných, jestli tam unikly pohonné hmoty. Člověk, když jenom projíždí, není schopný nám je poskytnout,“ říká Zdeňka Štrauchová.

Takové výjezdy, kdy na místo vyrazí několik hasících vozů a výšková technika, stojí i několik desítek tisíc korun.